| [1] |
144 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
|---|
| [2] |
rový čas byli sou se rukojmové rozjeli, tak že sem jich nevěděl kde hledati. A protož
|
|---|
| [3] |
za to vás žádám, že sobě toho stěžovati nebudete a malé strpení tomu učiníte. Já
|
|---|
| [4] |
vám těch listův obnoviti i v moc vaši položiti neobmeškám, a kteréž v tom pohodlí
|
|---|
| [5] |
učiníte, rád se vám toho zase přátelsky odplatím.
|
|---|
| [6] |
MS. souč. v arch. zemsk. kr. Č. f. 21. b.
|
|---|
| [7] |
|
|---|
| [8] |
Jan z Pernšteina biskupovi Vratislavskému: o penězích po Bartolomějovi z Rajchnbachu
|
|---|
| [9] |
zbylých oc. — 1543, 15. března.
|
|---|
| [10] |
(Přípis listu knězi biskupovi Vratislavskému z Pardubic ve čtvrtek po sv.
|
|---|
| [11] |
Řehoři.) Duostojný v Bohu otčě, pane, pane příznivý a příteli můj zvláště milej.
|
|---|
| [12] |
Sluzbu svi VMti vzkazuji, pán Bůh rać VMti dáti zdraví a v něm jiné všecko
|
|---|
| [13] |
dobré, věrně bych toho VMti přál. Psaní, kteréž ste mi ráčili učiniti o sestry ne-
|
|---|
| [14] |
božtíka Bartoloměje Rejchnbocha z strany těch VIC fl, kteréz by po neboztíkovi
|
|---|
| [15] |
Bartolomějovi pozůstati a při mně býti měly, tomu sem všemu vyrozuměl. Kdež
|
|---|
| [16] |
pak toho dále žádati ráčíte, aby z té summy po něm po nebožtíkovi pozůstalé, což
|
|---|
| [17] |
by na díl sester jeho přijíti mělo, dáno a spraveno bylo, a od sebe abych té summy
|
|---|
| [18] |
nevydával bratřím jeho nebožtíka Šebestianovi a Fabianovi: pak VMtem oznamuji,
|
|---|
| [19] |
že hned, jakž jest brzo nebožtík Bartoloměj z Rejchnbochu umřel, tak jest bratr
|
|---|
| [20] |
jeho Šebestian ke mně přijel oznamujíc, poněvadž jest on nebožtík bratr jeho ne-
|
|---|
| [21] |
dílnej byl, a v tomto království že sou spolu obyvatelé byli, žé to, což jest po něm
|
|---|
| [22] |
"nebožtíkovi pozůstalo, poněvadž jest dědicův žádných neměl, žé on se k tomu praví
|
|---|
| [23] |
nejlepší právo a spravedlivost míti jako bratr nedílnej. A já znaje v tom i pořádek
|
|---|
| [24] |
zřízenej království Českého, tomu sem odepříti nemohl, než jemu to, což jest při
|
|---|
| [25] |
mně nebožtíka bylo, vydati. A tak jest on z toho statku po něm pozůstalého man-
|
|---|
| [26] |
želce jeho nebožtíka věno zaplatil, i také něco dluhův, kteréž jest nebožtík po sobě
|
|---|
| [27] |
pozústavil, též jest splatil. A coZ jest té summy pri mně více zůstalo, to jest jemu.
|
|---|
| [28] |
Šebestianovi ujištěno, a při tomto sv. Jiří příštím ode mne mó se jemu ta summa
|
|---|
| [29] |
položiti; neb slušně ani náležitě to by mi se nemohlo trefiti podle zřízeného po-
|
|---|
| [30] |
řádku v království Českém vyměřeného, abych já měl co z té summy za sebou za-
|
|---|
| [31] |
držovati a sestrám jeho nebožtíka měl co vydávati, tak jakž jest žádost VMti; ač
|
|---|
| [32] |
bych jistě rád, pokudž by mi nejvejš možné bylo, i tak náležitě žádost VMti vyplnil.
|
|---|
| [33] |
Ale poněvadž jest on Šebestian v království Českém ku právu usedlej, jestliže jme-
|
|---|
| [34] |
nované sestry budou jej chtíti pořadem práva v království Českém z spravedlivosti,
|
|---|
| [35] |
ač by jim jaká náležčla, viniti a na něm sobě jí dobejvati, toho dále vůli míti budú,
|
|---|
| [36] |
a on bez pochyby jim z toho také práv býti musí. S tím oc. Datum ut supra.
|
|---|
| [37] |
MS. souč; v arch. zemsk. kr. Ü. f. 21. b, 22.
|
|---|
