[1] |
|
---|
[2] |
Než, můj milý pane otče, toho musím napsati, že těchto časů tak se tomu
|
---|
[3] |
rozumí, že naši troubí a vaši bubnují, a snad by rádi, abychom z obou stran sedali,
|
---|
[4] |
(lépe by se trefilo, aby to troubení a bubnování proti Turku činili), a obojí jsou sobě
|
---|
[5] |
v ošklivost vzali to. blahoslavenství, kterýmž Kristus pán trpělivé blahoslaviti ráčí;
|
---|
[6] |
též také i v ošklivosti mají tu zbroj a ten meč, kterouž jest sv. Pavel křesťanům
|
---|
[7] |
vyměřil a kterouž se zbrojí a mečem obíral v poznání Krista pána spasitele svého;
|
---|
[8] |
jest poznal Krista pána spasitele svého. A svědkové toho jsou traktátové, kteří se
|
---|
[9] |
z obou stran vydávají, ježto již při nich z obou stran jiného není za nejvyšší učení
|
---|
[10] |
a základ slova božího, než aby se haněli, plundrovali a tím se tloukli jako chodci
|
---|
[11] |
mošnami; kdež může na takové i ono písmo přivedeno býti, že jed litých hadův pod
|
---|
[12] |
rty jich, a nohy jich rychlé k prolévání krve. Kteříž by rádi pokoj zachovali a jeho
|
---|
[13] |
nepotratili, poněvadž jest jim od Krista pána pozůstaven, tak jakž jest sám ráčil po-
|
---|
[14] |
véditi: „Pokoj jsem vám zůstavil, jak jsem já činil, abyste i vy činili“ : pak s těžkem
|
---|
[15] |
se toho dočtou, aby jim Kristus pán kde takového učení pozůstavil. Také i duch svatý
|
---|
[16] |
po odjití pána J. K. s těžkem jest kde tomu učil, s čím se oni těchto časův obírají,
|
---|
[17] |
tak dobře vaši jako naši, pak ještě vaši méně, vše na psaní a dosti i vydávali se
|
---|
[18] |
v malování. Pán Bůh rač oboje napraviti a nám se dáti ve zdraví sc. Na Pardubicích
|
---|
[19] |
v středu po sv. Dorotě léta oc XLII Jan z Pernšteina.
|
---|
[20] |
MS. knihov. univ. Prazsk. XVII. C. 3. fol. 210.
|
---|
[21] |
222.
|
---|
[22] |
Kundrat z Krajku Janovi z Pern&teina odpovídá na jeho úvahy o listu královském Bělským
|
---|
[23] |
učiněném, i zmiňuje se, jak kněžstvo podobojí proti Bratřím nepřátelsky se chovalo. — Na
|
---|
[24] |
Boleslavi 1542, 11. února.
|
---|
[25] |
(Odpověd pana Kundráta na to psaní pána z Pernšteina.) S. s. v. urozený
|
---|
[26] |
pane, pane synu a kmotře můj milý! VMti věrně zdraví bych přál. Psaní, kteréž
|
---|
[27] |
jste mi učiniti ráčili; odpověď mi dávajíc na to psaní, kteréž jsem VMti po Vaneckém,
|
---|
[28] |
služebníku svém, učinil, jest mi posláno od pana Jindřicha Kamenického. Pak což
|
---|
[29] |
se dotýče životův našich těchto časných, kteřížto prvé, než k svému vykonání přijdou,
|
---|
[30] |
s mnohými bídami smíšeni jsou, a podle řeči Jobovy nikdy v jedné váze nestojí,
|
---|
[31] |
a naposledy nic jiného z toho se neočekává, nežli sama smrt časná voleným božím,
|
---|
[32] |
kteříž v Pánu umírají; než potom před smrtí druhou žádný strach voleným nebude.
|
---|
[33] |
A protož pán Bůh všemohúcí dáti nám rač, abychom jsou“ v jeho tělích, dokudž
|
---|
[34] |
nám pán Bůh zdraví popříti ráčí, své životy tak spravili; abychom skrze zasloužení
|
---|
[35] |
syna jeho milého a účastnost jeho a jeho božskou milostí v království nebeském byli.
|
---|
[36] |
Piipis, který jsem VMti poslal toho psaní, kteréž JMKská Bélskym utiniti
|
---|
[37] |
ráčil, pokud mi o tom psáti ráčíte, tomu jsem porozuměl: pak pravda, kdož jsou
|
---|
[38] |
Archiv Ceský XX. 15
|
---|