| [1] |
108 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernsteina
|
|---|
| [2] |
abyste mohli VMti tak učiniti, buďto tuto mou zprávu poslati anebo jí přípis; to již
|
|---|
| [3] |
nechť jest při vůli VMti. Než v pravdě mi se zdá, že mnohá léta pokoj byl, že
|
|---|
| [4] |
by ještě při tom pokoji zachováno býti mohlo. A držím, že více zlost nežli potřeba
|
|---|
| [5] |
tomu pokoje nedá, hledíť pán Bůh všemohoucí na všecko, a vše do času. Dat. na
|
|---|
| [6] |
Boleslavi Mladém ve čtvrtek po sv. Fabianě a Šebestianě léta 1542.
|
|---|
| [7] |
Kundrát z Krajku na Boleslavi Mladém.
|
|---|
| [8] |
Zpráva na ceduli sepsaná i poslaná témuž:
|
|---|
| [9] |
Kdež jste mi také, můj milý pane synu a kmotře, oznámiti ráčil, že jest s VMtí
|
|---|
| [10] |
mluvil pan administrator a někteří kněží, že bych já zde v Boleslavi do dvou kostelův
|
|---|
| [11] |
bratří vpustil, aby v nich kázání činěno bylo, a VMt že jste tomu srozuměti ráčili,
|
|---|
| [12] |
že jsou od některých osob k tomu vedeni byli, aby to na krále JMt vznesli, a že
|
|---|
| [13] |
VMt mně to psáti ráčíte, a protož tu že mi ráčíte oznamovati, abych se věděl čím
|
|---|
| [14] |
spraviti: z čehož já VMti jako svému milému panu synu a kmotru velmi děkuji, že
|
|---|
| [15] |
jste mi oznámiti ráčili. Protož VMti zdálo mi se tuto zprávu dáti, že před některým
|
|---|
| [16] |
dávným časem, tak za to držím, času letního, že jest ke mně přišel kněz Petr, ny-
|
|---|
| [17] |
nější farář zde v Boleslavi, ztěžuje sobě to, že bratří, když mrtvá těla u sv. Jana
|
|---|
| [18] |
aneb u sv. Víta pochovávají, že tu při tom pohřbu kázání činí. Pověděl jsem mu
|
|---|
| [19] |
to, že jest se to za mne nezačalo, než že jest to vždycky bývalo za předešlých
|
|---|
| [20] |
pánův Boleslavských, jakožto pánů Tovačovských, pána z Šelmberka i také pani
|
|---|
| [21] |
sestry mé milé, všech již nebožtíkův dobré paměti, že když jest se koli trefilo a jakž
|
|---|
| [22] |
výš dotčená mrtvá těla se pochovávala z jednoty bratrské, že jsou tu bratří při tom
|
|---|
| [23] |
pohřebu promluvili a lid k modlitbám napomínali, ano také že smrtedlní jsouc, k témuž
|
|---|
| [24] |
se chystati mají, jim předkládali, aby své životy tak spravovali, aby dobře a v milosti
|
|---|
| [25] |
boží mříti mohli, k tomu skutečně napomínajíce, ne aby se již po smrti za koho
|
|---|
| [26] |
mrtvého modliti veleli, poněvadž již jeden každý při smrti svůj soud beře podle řeči
|
|---|
| [27] |
pána Krista: Kdož dobré věci činili, že půjdou na vzkříšení života, a kteříž zlé činili,
|
|---|
| [28] |
|
|---|
| [29] |
A já teď již jsem třiceti dvě letě na Boleslavi, byl o to čistý pokoj od pře-
|
|---|
| [30] |
dešlých farářův Boleslavských, až kněz Řehoř, kterýž, za to mám, jest v Janovicích,
|
|---|
| [31] |
když zde farářem v Boleslavi a buřičem byl, ten počal byl tím něco hýbati, a potom
|
|---|
| [32] |
tento nynější kněz Petr až teď, když sobě sjezd kněžstvo strany české na sv. Barboru
|
|---|
| [33] |
položili, a on kněz Petr také tam byl. Tu přijev zase pravil, že mu pan admini-
|
|---|
| [34] |
strator a páni konsistorianové poručili, aby se mnou o tom promluvil, abych to bratřím
|
|---|
| [35] |
zastavil, aby u sv. Víta a u sv. Jana těch kázání přestali. Pověděl jsem mu: Kněže
|
|---|
| [36] |
Petře, já tomu rozumím, že jste vy tam něco tím hejbati musili. Pravil, že jest ne-
|
|---|
| [37] |
hýbal, než pravil-li jest mi kdo, že by on tím něco hejbal, že by tomu rád vyroz-
|
|---|
| [38] |
uměl. Pověděl jsem mu, že jest mi žádný nic nepravil, než z jeho vlastní řeči že
|
|---|
