Facsimile Lines

1081

Page

[1]	199
[2]	Zeno v confessi, jest jim vysvětleno, totiž oznámeno, že Bratří
[3]	posty pobožné v mnohých příčinách schvalují, a za díl Boží
[4]	pocty mají, když upřímým úmyslem bývají činěny, jakž pří-
[5]	kladové svatých písem ukazují. Ale v apologi Ze není dobre
[6]	položeno, a to že sešlo vykladačem z češtiny v latinu, více
[7]	smělým než umělým. A že neměl poloziti de necessitate salutis,
[8]	zle vyloZil phrasin. nostram bohemicam, coZ bohda Ze k ná-
[9]	pravě časem svým bude přivedeno jako i jiné věci, kteréž k té
[10]	apologi jsou nápravy hodné.
[11]	I pfestali legati na tom.
[12]	A tak konec stal se té vší disputaci, když oni neměli, co
[13]	by nám více předkládati z poručení svých starších měli. Však
[14]	zavřeli všecky své řeči obšírnou orací na ten rozum, že
[15]	již toho velmi žádají, aby jim povoleno bylo, ut eis pace no-
[16]	stra liceret ea, de guibus jam dictum est, mutare, tak jakož
[17]	již tu v confessi té polské položeno. To že nebude nic nového,
[18]	poněvadž již nejednou naše contfessí měněna jest v latině i
[19]	v češtině tak velmi, že se i ta latinská s českou nesrovnává
[20]	v některých místech; a ovšem s tou, kteráž byla králi Vladi-
[21]	slavovi vydána, kterýžto exemplář pan Laský že má; neb
[22]	tehdáž při králi Vladislavovi byl, a tu confessí on že sobě li-
[23]	buje, a jako při ní stojí.
[24]	Kdyžby pak tato confessi tak napravená byla tím zpüso-
[25]	bem, że ta pochybnost bylaby vyfńata, kteraż pfi ni byla, kdyż
[26]	sobó ji jedni tak, jinijinak vykladali, a Luteriani i jini. Jako
[27]	pry I Luter kdyby byl sobě vaši confessí na svůj smysl ne-
[28]	vyložil, bylť by své předmluvy takové na ni neučinil, ale do-
[29]	mnivavše se, že Bratří jednostejně s ním smysli, i schválil
[30]	confessi.
[31]	I z těch tedy příčin Ze jest toho veliká potřeba, aby se
[32]	to osvětlilo, a zvláště jim nyní v Polště, poněvadž již po všech
[33]	jiných vydaných confessích zvláštní svou confessi vydati chti,
[34]	že náleží, ut esset aliquid perfectius et absolutius. Tomu my
[35]	že bychom neměli se zbrańovati ani jim toho odpirati, poné-
[36]	vadž i oni také k nám se vždy hrnou, ano i jiné confessí aż
[37]	i Augustanskou pronáší že jsou opustili a ji nepřijali. To
[38]	kdvZ my jim k takovým jejich žádostem slušným v tak ve-
[39]	liké potřebě učiníme, tak aby i velikopolští Bratří naši k tomu
[40]	povolili; a k té confessí tak opravené přináleželi, i ji spolu
[41]	s nimi drželi, králi potom, požádal-liby toho, podali, a potom
[42]	i jednomyslně proti všechněm nepřátelům hájili, tedy: velikou
[43]	věc učiníme. Nebo oni, když tak svorní budou, nepochybují,
[44]	že na tom sněmu, kteréhož očekávají, mnoho provésti moci
[45]	budou, tak proti nepřátelům silni jsouce. A protož urgebant
[46]	ut cogitaremus, in quo essemus loco, guam multum possemus

Text view • Facsimile