Facsimile Lines

1081

Page

[1]	191
[2]	apprehendit atd. Ditky pak že mají zaslíbení: Ero Deus se-
[3]	minis tui. Item. Nechte ditek jíti ke mně; nebo takových jest
[4]	království nebeské.
[5]	Páté předloženo, o hříchu k smrti, totiž proti Duchu sva-
[6]	tému jak smyslime? Poněvadž se toho dotýká v confessí a
[7]	přivodí se svatý Pavel, kterak nemožné se obrátiti vypadlým
[8]	atd. S Calvinem-li pravíme, žeby se mělo věděti před smrtí ta-
[9]	kových hříšníků, čili s Filipem Melanktonem, kterýž tak praví,
[10]	že toho hříchu proti Duchu svatému žádný nemůž poznati a
[11]	souditi nemá, než až po smrti toho hříšníka, kterýž nečinil-li
[12]	pokání, jisté teprv jest, že byl hříchem proti Duchu svatému
[13]	vinen atd.
[14]	Tu Srněnský dotázán jsa, jak by oni o tom s staršími
[15]	svými smyslili, pověděl, že se na tom ještě nesnesli a nesjed-
[16]	nomyslnili, ale jedni s Filipem jini s Calvinem že smysli.
[17]	Však on sám od sebe pověděl, že vtom Filipa následuje, a że
[18]	se mu vidí ta sentencí býti způsobnější. 1. Poněvadž všechněm
[19]	lidem pokání předloženo: Gratia abundavit super peccatum,
[20]	totiž žádný hřích není neodpustitedlný pro Krista. 2. Ze se
[21]	vidi consultius conscientii, aby snad někdo v hříších jsa,
[22]	chtěje pokání činiti nemyslil, že již nemůže dojíti odpuštění.
[23]	Na to odpovědíno, že Bratří s svatým Pavlem i svatým
[24]	Janem drží, kterýž dí: Jestit hřích k smrti, nepravím by se
[25]	za ten kdo modlil. A Ze sou to již zkušením nalezli a některé
[26]	takové znali, ješto když hřeší proti poznalé pravdě dobrovolně,
[27]	Bůh jim nedal pokání. A také že hrozný jest příklad od a-
[28]	poštolů přivedený o Ezau, kterýž hledal i s pláčem, a však
[29]	nenalezl. Také že to ne k zoufání svědomím sloužiti má, ale
[30]	k bázni svaté věrným; pročež i apoštolé to přivodili, nebojíce
[31]	se, by tím zle sloužili lidem.
[32]	Sesté předloženo z artikule v confessi devátého de labore
[33]	manuum et de decimis. T'vrdé se jim zdálo byti to, coZ Bra-
[34]	tří položili. Předkládali to, kterak věrnému a pilnému pastýři
[35]	nic času nezbývá, jejž by měl v té práci tráviti. Na to odpo-
[36]	věď dána, že Bratří o tom vědí, jak času nezbývá věrným
[37]	zprávcům; ale však poněvadž my máme při sobě jahny a mlá-
[38]	dence, jenZ nejsou zapfeZeni v celou pastyfskou péči, těm že
[39]	to vlastněji náleží i podělávati. Anobrž, poněvadž ne vždycky
[40]	možné jest bez přestání při duchovní práci trvati, byt někdy i
[41]	sám pastýř zboru pro občerstvení mysli v nějakou se práci
[42]	na chvíli vydal, že lépe učiní nežli by hrál, zahálel a jaké-
[43]	koli marnosti provodil, jakž se toho v confessí dokládá. A
[44]	zvláště pak poněvadž ne všickni jsou k tomu tak způsobní,
[45]	aby v duchovních prácech mnoho a dlouho pořád býti mohli,
[46]	buď pro mdlobu neb jakýkoli jiný nezpůsob přirození svého.

Text view • Facsimile