EN | ES |

Facsimile Lines

1081


< Page >

[1]
175

[2]
jest přijetí k slovu Božímu, a nepotřebí ho opětovati. K svě-
[3]
domi pak dobrému bez staršího kraje kněz žádný sám pfijí-
[4]
mati nemá, leč v nouzi, v nemoci neb něčeho, aneb když mu
[5]
starší poručil.

[6]
Leta Páně 1554.

[7]
Stalo se sjití Bratří starších z Cech a z Moravy do Bole-
[8]
slavě Mladé.

[9]
O nejednomyslnosti byla liby v čem mezi námi, a jak by
[10]
to napraveno bylo?

[11]
Kdež nejprv usouzení otců a předků našich v Pánu sobě
[12]
jsme přečtli;, na čemž společné naše züstäni, a pri čem pravá
[13]
jednomyslnost jakož v učení tak i svátostmi pfisluhováni byti
[14]
mezi námi, k čemuž abychom stáli skutečně napomenuli
[15]
sme se, A seznal-li by kdo z nás jakou nejednomyslnost
[16]
strany učení a smyslu při svátostech, buď mezi námi staršími
[17]
neb jinými služebníky v Jednotě, v tom aby věrnost Bohu
[18]
v Jednotě zachoval, a byla-liby zjevná zjevně, a pakli tajná tajně
[19]
starším oznámil, a to k nápravě aby přivedeno býti mohlo.

[20]
e pak se některým zdálo, jakoby v zprávě a řízení
[21]
Jednoty od starších, jako obsílání k synodu, a časem toliko -
[22]
kterých starších, a tu o některých věcech jednání a zavírání
[23]
z nuzných a náhlých potřeb atd. nejednomyslnost byla, o to
[24]
sme se pěkně vyslechli a snesli, toho se vespolek zpravili, a co
[25]
předně starším i každé potom osobě v radě oblášť i pospolu
[26]
povinného by bylo, na usouzení o tom předků našich sme
[27]
přestali, a že se tak chovati budeme všickní na svých místech
[28]
připověděli sme.

[29]
Item. Co se kázání v zbořích a ne jedněch při tom pro-
[30]
měn dotýče, o tom žádné neproměnné vyměření býti ne-
[31]
může; však zůstáno na tom, aby bez opouštění čtení přilože-
[32]
ných (pokudž nejdál trefovati se mohou) přece pořádek víry
[33]
obecné křesťanské, zřízeného spasení od nás kázán a v lid uvo-
[34]
zován byl: a písma svatá k tomu sloužící prorocká, evange-
[35]
listská i apoštolská, aby pilně v zbořích čtena byla.

[36]
O nápravu mluveno.

[37]
A jakož předešlého roku z usouzení společného napome-
[38]
nutí k napravení předešlých výstupků a nedostatků v Jednotě
[39]
všechněm zprávcům Jednoty s čeládkami, i zborim odesláno
[40]
a již ne jednou čteno bylo, bylo to mezi námi přítomně rozjí-
[41]
máno, coby z toho dobrého šlo, a byl-liby jaký toho užitek
[42]
při nás zprávcích i lidu čili škoda. I našlo se, že žádné škody
[43]
z toho napomenutí není v Jednotě, uznáno a nenachází se mezi


Text viewFacsimile