Facsimile Lines

1081

Page

[1]	110
[2]	vadž příjemen nejsem. To můž býti pravé, ale velmi řídko;
[3]	neb lépe se jest učiti, aby uměl mluviti a hleděl se tak miti,
[4]	mohlliby příjemen býti. Ale pro malý užitek nechce se tak
[5]	veliké práce. To opět pravé nebude; neb neprospělliby tou
[6]	věcí jednomu, ale jinému by mohl prospěti aneb sobě netoliko
[7]	k jedné potřebě ale k mnohým.
[8]	Kdo dělá, ten se učí a dělaje poněkud zví o sobě, co umí
[9]	a čeho neumí. A řídko se nahodi ten, jenžby ukázal, čeho
[10]	neumí a coby měl uměti a kterak; a těch ještě méně, aby to
[11]	ukázáni snadné přijali a opravili Neb nesnadné rozuměti, po-
[12]	něvadž trápení rozum dává, a práce užitek přináší. A toho
[13]	obého se nechce.
[14]	Jedna ctnost ani dvě, jeden dar ani dva nemohou samy
[15]	vše zdělati, jako velikému hospodářství jeden neb dva dosti
[16]	učiniti, ovšem pak dvojímu. Nadto pak ten, kdožby chtěl sám
[17]	za se, i za jiné, i za Boha mnoho ziiditi. Za Boha neb za lidi
[18]	dělá, kdož při zlé tvárnosti nechce prijíti počtu od toho, kdož
[19]	se zpravuje, než jiného se domnívá předce jakž počal.
[20]	0 domnéní,
[21]	Bratr Bratru a v některých příčinách i světskému víc
[22]	sluší věřiti než svému domnění. A tak aby domněním vládl
[23]	a ne domnění člověkem. Pakliby se komu zdálo, že má ji-
[24]	stotu, af povi, z kterých příčin jest ta jistota. A budeli se
[25]	narčený zpravovati, ještě i v tom nei hned aby počteno bylo,
[26]	žeby se vymlouval. A pakliby i tak bylo, žeby se vymlouval,
[27]	dobré se domnivati o ném, Ze to činí z omýlení, neznaje sebe,
[28]	neb z nepaměti. Posloužiti jemu, můžli to býti, aby se v tom
[29]	poznal aneb pamatoval, a pakli klamal z bázně neb jinak, po-
[30]	ručiti jej Pánu Bohu a jeho svědomí. Při malé věci tajně a
[31]	při znamenitější věci zjevně, a sám hněvu a nelibosti aby se
[32]	bránil. A rozpomenulliby se ten kdy, kdož sklamal neb brá-
[33]	nil, netrestati jeho přísně, než přimluviti se zaň a napome-
[34]	nouti, aby se potom toho vystříhal přidada to: Jiží potom
[35]	budu více věřiti než prvé. A tak vinnému spíš pomůž, a sám
[36]	bez viny zůstane.
[37]	Lidé počínající neb jiní, kteříž mohou víc věřiti než rozu-
[38]	méti, dobře činí, když poznají ty, jimž věřití hodné jest.
[39]	Než což jest nad rozum neb proti rozumu, nesnadno věřiti bez
[40]	srozumění, zvlášt při těch věcech, kteréž mají činěny býti nebo
[41]	nečiněny.
[42]	Někteří lidé slysice dobré véci a oblibujice poněkud, při-
[43]	jímají, a práci vedouce, málo udělají. A takoví obecně žalují

Text view • Facsimile