[1] |
|
---|
[2] |
poznävä: Jistota obojich i upokojeni jest, kdyZ svornost a je-
|
---|
[3] |
dnotu ducha mezi sebou zachovävaji, vynaklädaji se z milosti
|
---|
[4] |
pro poddané své, a k Bohu prosby činíce dovéfuji se slibüm
|
---|
[5] |
jeho, že je zpraví při všem a nedopustí škodně blouditi. Pro-
|
---|
[6] |
tož, když mezi sebou svolujíce se, což mohou za dobré zna-
|
---|
[7] |
menati před Bohem a prospěšné, ten čas sobě i lidu toho
|
---|
[8] |
ostfihaji a lidi k tomu vedou, dosti Cini, by pak čemu doko-
|
---|
[9] |
nale v zákoně nerozuměli. Pakli jim potom co Pán Bůh
|
---|
[10] |
oznámí, že opět toho ostříhají.
|
---|
[11] |
A poddaný lid, když poslouchá zprávcův svých ve všem,
|
---|
[12] |
a podle rady a naučení jich se ustanovuje, zprávce i lid obecný
|
---|
[13] |
miloväni Božího pravého i bliźnich svych dokazuji. Zprävce,
|
---|
[14] |
když Bohu se dověříce, že jich neopustí, z milosti s lidmi
|
---|
[15] |
práci vedou, o své i o jiných dobré péčujíce, pokudž Bůh tomu
|
---|
[16] |
chce od nich. A lid obecný, když ve všem poslouchá, poně-
|
---|
[17] |
vadž také Bůh tomu chce od nich, jakož dí: kdo vás slyší,
|
---|
[18] |
mne slyší. A jich zpravováním aby se všichni řídili a to za
|
---|
[19] |
zákon měli; neb to jest konečně po mnohém učení jeho po-
|
---|
[20] |
ručenství i přikázání, aby se zprávce milujíce pro poddané
|
---|
[21] |
vynakládali, a poddaní z milosti poslouchali. A poněvadž ten
|
---|
[22] |
v pravdě Boha miluje, kdo jeho přikázaní ostříhá, protož
|
---|
[23] |
v tomto předpověděném když se zachovávají, obojí pravého
|
---|
[24] |
milování Boha i sebe vespolek dokazují. A že žádný neslouží
|
---|
[25] |
vděčněji Bohu, než kdož činí, což předložený rozkazuje, podle
|
---|
[26] |
vůle Boží: A takovým kázal, aby mu se důvěřovali; když
|
---|
[27] |
prositi budou, že jich neopustí, ale naučí a zpraví, a rozličné
|
---|
[28] |
potřeby v čas připomene. Protož nejlépe se v tom svétiti
|
---|
[29] |
Bohu a jeho zprávě. A poddanému lidu kázal ve všem po-
|
---|
[30] |
slouchati takových. Protož poddaní nejlépe Bohu slouží a při-
|
---|
[31] |
kázaní plní, když ve všem poslouchají, a nejhůř, když nepo-
|
---|
[32] |
slouchají; neb neposlušenství jest hřích proti Bohu a jeho zá-
|
---|
[33] |
|
---|
[34] |
A protož kdož neposlouchá lidí, než sobě volný jest, pro-
|
---|
[35] |
náší se, že ani Boha, ani jeho řádu neposlouchá a nemiluje; a
|
---|
[36] |
v tom jest všeho zákona přestupník, pokudž na milování Boha
|
---|
[37] |
a blížního plnost zákona závisí.
|
---|
[38] |
|
---|
[39] |
Otázka. Mají-li kteří od nás v naději ustavení býti,
|
---|
[40] |
kteříž řádu Jednoty naší nezachovávají v chození do zboru,
|
---|
[41] |
v požívání svátosti, ale ještě, by s námi byli, toho ukrývají.
|
---|
[42] |
A zase sluší-li jim nadéji bofiti, když ji při nás sobě dělají,
|
---|
[43] |
a ješto se zdá, že mylně někteří, a někteří blízce z podstat-
|
---|
[44] |
|
---|
[45] |
Odpověď. Má jim služba činěna býti, aby rozuměli,
|
---|
[46] |
Dekrety Jednoty Bratrské. 6
|
---|