[1] |
|
---|
[2] |
v moc a v péči podstatně poručil dí: již nejsem na světě a
|
---|
[3] |
tito na světě jsou a já k tobě jdu. Otče svatý zachovej je
|
---|
[4] |
ve jmenu tvém, kteréž si mi dal, aby byli jedno, jako i my
|
---|
[5] |
jedno jsme. Já když sem byl s nimi, zachovával sem je ve
|
---|
[6] |
|
---|
[7] |
A tak Kristus Pán cirkev svou rytéfujici posüstaviv na
|
---|
[8] |
zemi, dal sluhám svým moc každého díla, netoliko přítomným
|
---|
[9] |
ale i všechněm budoucím zřízeně do skonání světa, totiž slou-
|
---|
[10] |
žiti k pravdě víry zřízeného spasení i k tomu slouhy a po-
|
---|
[11] |
moeniky řídití: čemuž však Kristus Pán duchem svým a dí-
|
---|
[12] |
lem podstatným, požehnáním i ochrannou pravicí a všelikou
|
---|
[13] |
zprávou k spasení potřebnou zaslíbil přítomen býti.
|
---|
[14] |
0 řádu Jednoty v moci ustavené,
|
---|
[15] |
= Řád jest zřízení předložených vyšších, prostředních i niž-
|
---|
[16] |
ších k dílu služebnosti lidu poddanému, navracujících jedni
|
---|
[17] |
druhým povinnosti své zřízeně. A o tom řádu v jednom sněmu
|
---|
[18] |
takto se pokládá: K uvedení a k trvání jednomyslnosti přislu-
|
---|
[19] |
hoval i přisluhuje řád podle zřízení a práv vydaných od Pána
|
---|
[20] |
Krista a utvrzených od apoštolův skutkem i řečí.
|
---|
[21] |
Neb lid, v kterém se koli úmysle shromažďuje, má-li v tom
|
---|
[22] |
trvanlivě státi, což sou předsevzali, musí mezi sebou řád nebo
|
---|
[23] |
zřízení míti, aby mnozí některými posvázání byli, ješto by
|
---|
[24] |
jich dostatečnější byli v moci E v moudrosti. A ti opět jinými
|
---|
[25] |
až do jednoho, kdož první místo drží. Neb tím jedním má
|
---|
[26] |
všeliká věc nová neb neobyčejná, nežli by začata byla, při-
|
---|
[27] |
vedena býti k jednomyslnosti, ješto z toho mocná i stálá uči-
|
---|
[28] |
něna bývá. A tak jedni pri druhých zachování bývají řádem,
|
---|
[29] |
když žádní z nich nemohou nic obzvlášť znamenitého počíti ; leč
|
---|
[30] |
jedním řádem, k němuž se přivazují, budou přivedení k jedno-
|
---|
[31] |
myslnosti a tak zsebe moc berou, aby bylo stálé, což se řídí.
|
---|
[32] |
„A jakož Jednota obecná I obzvláštní jest, tak i řád církve.
|
---|
[33] |
Rádu církve obecné jest hlava sám Kristus, jakož apoštol
|
---|
[34] |
|
---|
[35] |
Obzvláštní pak neb částky té církve obecné, hlava jest
|
---|
[36] |
jednota ouzké rady, a v ouzké radě ratione ordinis jeden
|
---|
[37] |
v řádu postavený ke všelikému dilu obecnému, potřebnému
|
---|
[38] |
zvolený, kterýž však sám nic velikého a zvláštního bez ouzké
|
---|
[39] |
rady nemůže, ale spolu s nimi pracujíc vedle sobě od rady
|
---|
[40] |
celé vyměřených povinností dělá. K tomu pak řádu, kteréhož
|
---|
[41] |
všeliké shromáždění potřebuje, církev svatá nebo lidé boha-
|
---|
[42] |
bojici toho ostříhati mají, aby všichni spolu i každý zvláště
|
---|
[43] |
o své potřeby menší nebo větší, první a největší zření měli
|
---|
[44] |
k Bohu, po Bohu ku písmům svatým a po písmu klidem boha-
|
---|