Facsimile Lines

1081

Page

[1]	268
[2]	předešlého uvolení naplněna má býti skutečně. Co se pak
[3]	knih jeho dotýče, kteréž v Fulnece jsou, uznáno, že on již
[4]	práva k nim nemá, poněvadž jest je Bratřím starším v Mo-
[5]	ravě zápisem oddal za náklad, kterýž na něj byl učiněn. —
[6]	Z strany zboru poznaňského povoleno jest, aby byl jedním
[7]	nějakým služebníkem oboji řeč umějícím opatřen.
[8]	Appendix o Tertulianovi. Tertulian má v Polště ještě déle
[9]	v stálosti úmysla býti zkušován, a potom, bylli-by stálý a upří-
[10]	mný nalezen, müZe někde do Moravy k škole obrácen býti.
[11]	Jan Amplias diakon, doktor. Poněvadž o své ujmě k do-
[12]	ktorství se obrátil, a není naděje již, aby chtěl poslouchati,
[13]	má jemu býti domluveno od Bratří polských.
[14]	M. Mikuláš žádal s staršími se shledati, aby své některé
[15]	stížnosti, kteréž má v Evančicích předložil. Což když se stalo,
[16]	oznámil, že on školy zpravovati nemůže, a že jemu nejedny
[17]	věci těžké jsou. Zejmena pak tyto:
[18]	1. Místo k škole nepřípadné pro zlé povětří a časté ne-
[19]	moci žáků.
[20]	2. Drahota náramná a nemožnost jeho v živnosti.
[21]	3. Že neví jak spojiti žáků domácích s jinými městskými.
[22]	Ukázáno mu, že jsou otcove nerädi, Ze sobě to místo tak vy-
[23]	se Bratří v tom. A i hned pilným a zdravým soudem jsou ty dvě
[24]	slova i smysl jich od Jednoty zavrženy, a nalézají se proti nim vydané
[25]	zjevné dekrety. A jmenovitě leta Páně 1499 (sto let dochází) na synodě
[26]	brandejském za cizí a táborský smysl to jest odsouzeno a s polože-
[27]	ním rozdílu mezi figurným a posvátným mluvením (inter praedicationem
[28]	figuratam et sacramentalem, guae est apostolo communicatio corporis non
[29]	signum) proti těm dvěma slovom tak svorně od Jednoty jest concludová-
[30]	no a v dekrétě zapsáno těmito slovy: V tom sjití mluveno o smyslu při
[31]	svátosti těla Páně nápodobně k kněžím táborským; než zuostáno na
[32]	tom, aby ten smysl nebyl vypravován a zvláště těmi slovy: chleb jest
[33]	tělem Kristovým, jako Kristus jest skála, cesta, dveře. Hactinus verba
[34]	decreti. Protož na kterých slovech Jednota se nesrovnala, anobrž i proti
[35]	nim dekret vydala, sluší nám jich zanechati, jestli ne výrodkami ale vlast-
[36]	ními syny Jednoty býti a zůstávati chceme. A druhé i pro tu příčinu, že
[37]	budeme-li slov těch znamenaně afigurně uZivati i způsob mluvení figurního
[38]	a duchovního s posvátným míchati, a ovšem o posvátném užívání tak
[39]	nehodných jako i hodných pravého těla Páně i o rozdílnosti požívání
[40]	duchovního od posvátného smyslu Jednoty v konfessí naší zapsaného
[41]	budeme-li odstupovati, tytule táboritův, habrovanitův, kalvinistův žádným
[42]	způsobem bychom neušli; ale smyslu písma svatého i Jednoty naší vždy-
[43]	cky vlastnímu i předkuom svým v ném protivni bychom se stali. Již,
[44]	díka Bohu, Jednota naše nejní babou vždycky se učící; dorostla za
[45]	otcův našich a paměti naší ve stu letech po svém nastání v dokonalosti
[46]	učení Kristova, a došla již takové perfekcí v zdravém smyslu písma
[47]	svatého při všech artikulích i v řádu svatém, žese jí ničeho netřeba od
[48]	jiných jednot učiti, ale ona jiné jednoty učiti již by mohla.
[49]	Sie state in Domino charissimi, ne circumferamini quolibet vento
[50]	doctrinae.
[51]

Text view • Facsimile