EN | ES |

Facsimile Lines

1081


< Page >

[1]
267

[2]
vání starších bylo a jest. Naposledy že my v Čechách a
[3]
v Moravě dekrétů polských nezbedně nežádáme, ani se na
[4]
potahujeme. Co se dotýče monument, totiž psaní některých
[5]
k Jednotě odjinud, i zase Jednoty k jiným, že to také pro
[6]
mnohé příčiny na ten čas býti nemůže. Nebo nic toho spo-
[7]
řádaného nikdež není, a po rozdílných místech to leží, shle-
[8]
dávati pak toho pracno, nýbrž nemožné, poněvadž nění kdoby
[9]
fo přepisoval. Nápotom se odkládá. Z strany spisů bratr-
[10]
ských vydání do Polsky na tom zůstáno, že neodpíráme; však
[11]
kdyžby oni rejstřík dali toho, což mají, aby to darmo tam
[12]
posilàno nebylo. O mládence Poláky a vychovávání jich
[13]
v Cechách neb v Moravě, potom jich zase navrácení zavříno :
[14]
že tu zákonem žádným nám svázánu býti se nevidí; než na
[15]
svobodné vůli každému z starších i jiných to zůstává, chtěl-
[16]
liby a mohl koho přijíti, zvláště těch, jenžby se k škole ho-
[17]
dili. O impressí jest slušně odepříno, a divné nesnadnosti
[18]
ukázány, že to býti nemůže. 2 strany artikule o večeři
[19]
Páně odpovědíno, abychom při smyslu v konfessí položeném
[20]
zůstali a jeho hájili, Pfi tom B. Simeon podal traktátů
[21]
dvou, jednoho o vstoupení do pekel, druhého o večeři Páně,
[22]
žádaje za to, aby od Bratří pilně přečtení byli, a coby se
[23]
komu vidělo proti tomu napsati, aby tak učinil. P¥ijati jsou
[24]
a povoleno k tomu.*) 2 strany Helice, žádost jejich podle

[25]

[26]
*) Zde jsou vloženy dva listy, jichž obsah jest: V zapsaní synodu boleslav-
[27]
ského A. D. 1598 in Junio prosil B. Simeon Bratří v radě, aby i to
[28]
vloženo bylo, co on mluvil. A na páté straně za těmi slovy: Přijati
[29]
jsou a povoleno k tomu aby takto bylo napsáno:

[30]
A podávaje knihy své latinské o večeři Páně B. Simeon osvědčoval
[31]
se, že smyslu Jednoty vtom artikuli psaním svým hájí, a jej vysvětluje ne-
[32]
toliko pro domácí, z velké částky od Jednoty k cizím smysluom se na-
[33]
chylující, ale i pro lidi učené, jenž se v Němcích s velkým pohoršením
[34]
i nám škodícím vadí. A když pak proti tomu smyslu pravému (jehož
[35]
se on v Jednotě, jsa již v ni na dvoře Kristově let 44 z ust otcuov, a
[36]
ted za příčinou danou i z spisuov a z dekretuov Jednoty nauëil a býti
[37]
smyslem vlastním pisma sv. spruopoval) v knizce helvetskÿch, jenZ
[38]
slove odpověď na kšaft Brenciuov, jsou tři věci protivné: 1. Že chleb jest
[39]
znamením těla Páně; 2. že nehodní nepřijímají těla Kristova v svátosti;
[40]
3. že posvátní a duchovní užívání jedno a tož jest; protož on nemůže
[41]
raditi, aby ta knížka od Bratří měla býti vytištěna a mládeži do rukou
[42]
podávaná; rači na to místo domácí knihy s tou jeho aby byly čteny,
[43]
když ty tři věci, kalvinského učení a smyslu vlastní jsou konfessi naší
[44]
i apologii, jenž jest od Lutera vydána, a z hola svornému smyslu Jednoty
[45]
protivné. Odpovédíno na to B. Simeonovi, že také v knihách Jednoty
[46]
nalézá se to mluvení, Ze chleb jest znamenaně tělem Páně; ano i
[47]
figurně. Načež on odpověď takovou dal: že ku vykládání modum, jak
[48]
jest chleb tělem Páně, Jednota z starodávna užívá constanter et sine
[49]
omni ambiguitate těch toliko čtyrech slov: posvátně, duchovně totiž ne-
[50]
tělesně, mocně a pravě. Vtrušovaliť také někdy někteří mezi Bratřími,
[51]
zvlášť mladší a nedozralí, to slovce znamenaně i figurně; ale nesrovnávali


Text viewFacsimile