Facsimile Lines

1081

Page

[1]	222
[2]	a sepsali. I což v té míře činiti? K rozvážení toho přečten
[3]	nález a úsudek starých Bratří leta 1496 učiněný, jak bychom
[4]	se k jiným jednotám chovati měli. A ten oblíben i za pra-
[5]	vidlo přijat, a podle něho na tomto zavříno.
[6]	Poněvadž nám Pán Bůh z milosti své prvé hned v na
[7]	šich předcích dal pravdu poznati, k ní se shluknouti, a v po-
[8]	slušenství její uvésti, i řád s kázní vyzdvíhnouti, pro službu
[9]	též pravdy, že nám, prvé než jim v Kristu bylým a ještě zů-
[10]	stávajícím, nesluší od této pravdy a služby její i od obcování
[11]	a svazku lásky i pokoje v mír s zrušením a zkázou Jednoty
[12]	odstoupiti pro Boha a svědomí.
[13]	Druhé. V té pravdě a podělení jich netupice (ovšem toho
[14]	dobrého co jim Pán Bůh dávati ráčil), rádi s nimi v dobrém
[15]	přátelství zůstávati a trvati chceme, a jim sloužiti k hojněj-
[16]	šímu osvícení. A dá-li jim Bůh dokonalost větší ne v řeči
[17]	ale v skutku, i pomoci k pravdě zřízené, s nimi se cele spol
[18]	čiti. \| Zatím, jakož prvé sme opravili; při čem bychom z po-
[19]	sloužení Božího a lidí osvícených posloužení při sobě našli,
[20]	tak i ještě té vůle a hotovosti jsme.
[21]	Protož k nim se trpělivě a pokojně míti chceme, mnoho
[22]	od nich sná&ejice, zdaby Büh dal je 1 vyziskati. A však ne-
[23]	přestanou-li na tom a tužšími odpory proti nám půjdou, již
[24]	náleZeti bude místné pficiny sepsati a jim jich podati, proč
[25]	od své společnosti pustiti a s zkázou neb pádem Jednoty s nimi
[26]	se smisiti náleZité nebyloby atd.
[27]	A když 1 na obor kněží toho též podáno bylo, tuto nám
[28]	odpověď dali, jakž níže stojí.
[29]	Bratří a otcové naši v Kristu: Kdež ten artikul na nás
[30]	podán jest, hodně-li se předkové naši oddělili od římské a ka-
[31]	lišné sekty, a sluší-li nám k nim zase přistoupiti, též i k evan-
[32]	geliküm se připojiti, toto k tomu říkáme.
[33]	Co se dotýče římské a kališné strany, poněvadž ty věci
[34]	při nich předce zůstávají, a oni se ještě více v nich tvrdí, pro
[35]	něž oddělení spravedlivě se stalo a zvláštní shromáždění uči-
[36]	něno, tak se nám vidí, že toho učiniti nesluší, lečby kdo chtěl
[37]	charakter neb znamení šelmy na své čelo přijíti.
[38]	Strany pak evangelíků toto se nám vidí: pokudž koli
[39]	kteří mají co dobrého, na kterých koli místech více neb méně,
[40]	jich nezamítáme, ale přijímáme a jedno jsme, jakoż pak na
[41]	ten způsob otcové naši předešlých časů svaté tovaryšství s nimi
[42]	učinili. Jináče vidí se, že bychom pravdě Boží potupu činili.
[43]	A však tak, aby shromáždění naše, kteréž učiněno jest
[44]	pro užívání obnovených pravd víry, tím opuštěno nebylo ale
[45]	zachováno a vždy vic rozmnožováno. Co se pak evangelíků
[46]	NALI
[47]	marných, tím jmenem přikrytých (kteříž pro svá provinění

Text view • Facsimile