| [1] |
|
|---|
| [2] |
potwrzenie, ze by wzdy byl, nevmierage, w tee prawdie prwni fweho przyro-
|
|---|
| [3] |
zenie, wffy myfly drZe fie boha, we wífem gey znage, co gt na fwietie ftworze-
|
|---|
| [4] |
neho, Aby pak y wzat byl bez fmrti do onoho bydla blaZeneho. Neb duffe
|
|---|
| [5] |
miela by poznanie prady we wffem, co geft na fwietie, a mocz, aby fie mohla
|
|---|
| [6] |
drzeti tee prawdy, a tielo by nebylo mielo y gedine w fobie protiwnofti.
|
|---|
| [7] |
. A tak duffe, że geft przyrozenim nefmrtedlna, wlewala by tielu fylu a mocz
|
|---|
| [8] |
a nefmrtedinoft a rozum by chowala geho; Nebo take tak porzadnie byl
|
|---|
| [9] |
boh fgednal w tielu czlowiecziem elementy, (str. 111) Aby nebyl prziekażen
|
|---|
| [10] |
geden druhemu; A [a] od drzewa zywota byla by Zywoft czlowieczie pofylu
|
|---|
| [11] |
brala a nefmrtedlnoft [a]zwlafftie, acz y fkrze to byl by boh drzal fwym
|
|---|
| [12] |
zpuofobem czlowieczy żywot. A byl geft take darowan Clowiek od boha, Ze
|
|---|
| [13] |
ćtweru miel wnytrzny pomocz, aby fie przidrZal boha: Swiedomie to, geffto
|
|---|
| [14] |
flowe fynderezyfs; rozum ofwieczeny a miloft: Swiedomie, aby k tomu po-
|
|---|
| [15] |
nukalo, co geft dobre; fynderefis, to gt kakas gyfkerka w myfly, geffto wrtrze
|
|---|
| [16] |
pti zlemu; Rozum, ten by byl tak ofwiecen, że by znal boha a fam fie
|
|---|
| [17] |
. czlowiek a wffe, co geft na fwietie; a miloft, ta by ffla vprziemie po rozomu,
|
|---|
| [18] |
Ze by tak kazdu wiecz ważyla, yakz geft, a milowala, Miery fwe dotahnucz
|
|---|
| [19] |
k kazde wieczy a neprzetahnucz. Ale wifak tomu rozomieyte, zet by miel
|
|---|
| [20] |
byl poznanie boha ze tak plnee, yakoz w nebefiech bude, ani tak potuchle,
|
|---|
| [21] |
yakoz zde geft; ale nad toto a pod ono, w nyemz by byl miel weliku rozkofs
|
|---|
| [22] |
A pak z te rozkoffy byl by wffel neb wzat, nevmierage, w nebefke bydlo.
|
|---|
| [23] |
Neb dwoge dobre byl boh czlowieku przypolobil: Gedno w ragy, geffto $t
|
|---|
| [24] |
mielo mynuti; druhe w nebefiech, genz ma trwati wieky wiekom. Protot $t
|
|---|
| [25] |
byl dwoge dal czlowieku przikazanie, aby gednym miel gedno, druhym druhe,
|
|---|
| [26] |
À gefftie prwe geft bylo yako dwoge: Gedno gt bylo, aby gedl owoce w ragy;
|
|---|
| [27] |
druhe, aby roft a plodil fie. tiem ge miel bydla w ragi zafluzyti fobie a
|
|---|
| [28] |
plemeni fwemu. kdy by nebyl gedl, ztratil by to byl bydlo (str. 112) fobie;
|
|---|
| [29] |
A kdy by fie nebyl plodil, fwemu by (byl) plemeni ztratil to bydlo. Druhe
|
|---|
| [30] |
boh zapowiediel gemu, aby negedl owocze drżewa gednoho, aby tiem poflu-
|
|---|
| [31] |
ffenftwim zafluZil dobreho flybeneho, geffto geft w nebefke rozkoffy przyprawil
|
|---|
| [32] |
czlowieku. A když geft nedrzal boZie zapowiedij ztratil rozkofs rayfkeho
|
|---|
| [33] |
bydla, vpadl w fmrt a w hubenftwo a prowinnil nebefke bydlo; Gedine że
|
|---|
| [34] |
przewelika miloft bożie nalezla ceftu, aby mohl czlowiek, ale s wietffy praczy,
|
|---|
| [35] |
dogiti kralowftwie nebefkeho.
|
|---|
| [36] |
|
|---|
| [37] |
| Ot gt prawda, zet geft welike hubenftwo vmrzieti; ale ginak dobro geft
|
|---|
| [38] |
|
|---|
| [39] |
OrEcz. Zda fie dobro, ktoz lepffieho nerozumie; ale f tiem dobrym, co
|
|---|
| [40] |
geft geho na fwietie, mnoho prace potyka lidij a nechut. Neb boh wffemohucy
|
|---|
| [41] |
w fwe mudrofti zporziedil ftworzeni rozomnemu troy prziebytek. W gednom
|
|---|
| [42] |
nenie nicz dobreho, ale wffe zle a zlee nayhorffie, to gt: peklo. A w druhem
|
|---|
| [43] |
nicz zleho nenie, ale wffe dobre À naylepffie dobree, to geft: tam w nebefkem
|
|---|
| [44] |
40
|
|---|
