[1] |
ské, Berger-a.\ Zajimavy jsou důvody, o něž se opírá. Na konci
|
---|
[2] |
rukopisu jsou totiž perikopy, které jsou určeny pro svaté, s ja-
|
---|
[3] |
kými se v XV. století shledáváme v misálech českých. Berger
|
---|
[4] |
praví, že opisovači lekcionáře byli sobě úplně dobře vědomi, že
|
---|
[5] |
se jedná o cizí diecési, neboť vymazali jména všech českých světců,
|
---|
[6] |
nechávajíce pouze jejich perikopy. Dále prohlašuje, že o valdenské
|
---|
[7] |
povaze této bible nelze pochybovati, a opíraje se o Vavřince z Bře-
|
---|
[8] |
zové mluvícího o Pikardech roku 1418 do Čech přišlých dospívá
|
---|
[9] |
k tomuto závěru: „Bylo by neodpustitelno, kdybych necitoval toto
|
---|
[10] |
místo (== Vavřincovy kroniky), na základě něhož lze věřiti, že
|
---|
[11] |
valdenská bible cestovala s valdenskými emigranty z Čech“.2
|
---|
[12] |
Všimněme si nyní táborské konfese sepsané, jak známo, roku
|
---|
[13] |
1431. Jest nápadno, že se v ní shledáváme s jedním provengal-
|
---|
[14] |
skym slovem.3 Jest to tím nápadnější, uvážíme-li český původ je-
|
---|
[15] |
jího autora i písaře, jakož i tu okolnost, že roku 1418 nikdo
|
---|
[16] |
v Praze Pikardům nerozuměl, kdežto v táborské konfesi sepsané
|
---|
[17] |
o třinácte let později nacházíme provengalské slovo. Přichází dále
|
---|
[18] |
v úvahu, že táborská konfese byla v Provenci známá, neb byla
|
---|
[19] |
přeložena do provencalštiny. Poslední okolnost, již nutno vziti
|
---|
[20] |
v úvahu jest explicit grenobelského rukopisu: ,Finitus anno Do-
|
---|
[21] |
mini M0 CCCCXXXIIII$, quo eciam anno fratres sunt prostrati. ^4
|
---|
[22] |
Jedná se o porážku u Lipan. Pisatel se staví k poraženým Tábo-
|
---|
[23] |
ritům přátelsky, nazývaje je „fratres*. Napsal tak tři léta po for-
|
---|
[24] |
mulaci táborské konfese, Poněvadž pak Berger jest pevné pfe-
|
---|
[25] |
svědčen, že ona valdensko-provencalská bible byla s Valdenskymi
|
---|
[26] |
v Čechách, pak by se dalo románské slovo v táborské konfesi
|
---|
[27] |
vysvétliti stykem Táborů s valdenskymi uprchlíky.5
|
---|
[28] |
!Les bibles provengales et vaudoises (Romania, XVIIL) 392. . .. „le lec-
|
---|
[29] |
tionnaire de Grenoble reproduit un lectionnaire de Prague”. To je „de la
|
---|
[30] |
plus grande importance. D'abord le caractère vaudois (ou, si l'on veut, hussite)
|
---|
[31] |
de notre manuscrit est mis hors de doute, mais nous voyons plus clairement
|
---|
[32] |
encore jusqu' à présent, que l'une et l'autre secte étaient fondues au point
|
---|
[33] |
que les Vaudois étaient, peut étre sans le savoir, les saints du diocése de
|
---|
[34] |
Prague. Quant à ces qui ont traduit ce lectionnaire, ils se rendaient parfai-
|
---|
[35] |
tement compte de son origine et de son caractère, car ils ont effacé les
|
---|
[36] |
noms des saints les plus spécialement bohêmes en laissant subsister les leçons
|
---|
[37] |
de leurs fêtes." Jednä se o perikopy na den sv. Vâclava, sv. Jiti a Vita a
|
---|
[38] |
|
---|
[39] |
?U. m. ,Je ne me serais pas pardonné de ne pas citer ici ce passage,
|
---|
[40] |
qui nous permet de croire que la Bible vaudoise a fait le voyage de la Bo-
|
---|
[41] |
héme avec les emigrés vaudois.“
|
---|
[42] |
3 Zeschwitz, Die Katechismen der Waldesier und bôhm. Brüder etc., 114:
|
---|
[43] |
„quia ecclesiam oportet habere duas maneras“.
|
---|
[44] |
4 Berger, u. d. 411.
|
---|
[45] |
5Nemozno opominouti dokument velmi záhadny a snad pro styky sektárü
|
---|
[46] |
33
|
---|