Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
138 1503.
Neque item credere possum Venetorum circumspectissimam rempublicam a
bello Turcis inferendo guenguam avertere, quando maxime eorum interest
Turcos opprimi. Liberat etiam eos hac suspicione, non solum quod hoc tem-
pore soli inter Christianos barbarorum impetum sustinent, sed etiam quod in
famosa illa Gotfridi adversus Saracenos expeditione egregiam semper religioni
catholicae operam navaverunt. Itaque si licet abs te dissentire, plus nobis, ut
ego arbitror, praesidii in Venetis quam in rege Gallo est, atque adeo, ut sine
eorum opera omnis huius belli ratio manca futura sit: quanquam tutissimum
esset iungere vires et communi non solum Gallorum et Venetae civitatis sed
omnium Christianorum consilio rem tantam aggredi.
O adressatu srovn. poznámku k listu 80. Vrocení listu vyplyvá ze zmínky, Ze nedávno
Turci dobyli Dyrrhachia (Durazzo =. Drac), coZ událo se r. 1502. Papež zde přísně odsou-
zeny jest pověstný Alexander VL., jehož z kurvy syn Caesar Borgia smlouvou s Ludvíkem XII.
stal se vévodou Valentinským v Dauphiné. O manželství téhož krále Ludvíka, od Bohu-
slava odsouzeném, sluší připomenouti, že povoleno bylo týmž papežem Alexandrem. Vy-
trvalost Benátčanů ve válce turecké Bohuslav přecenil, neboť již 14. pros. téhož roku
učinili s Turky mír. O přípravách k míru tomu Bohuslav patrně ještě neměl tušení, když
list psal: proto myslíme, že psán byl na zimu 1592.
101.
Bohuslav Bernhardu Adelmannovi.
(Z Budína 1503 — na počátku.) Poněvadž, jak doslechl, zemřel biskup Basilejský za-
nechav sbírku rukopisů řeckých, jež nyní jsou na prodej, žádá pisatel kvapně, aby Bernhard
všechny aneb aspoň některé opatřil; jakož dále i jiných knih co nejvíce, nehledě k jich
ceně. Také za jistý druh štíra žádá a za astrolabium, nejraději za vyhotovené v Augsburku,
a podobné nástroje jiné. (Nova epist. app. 13.)
Bernhardo Adelmanno s. p. d. Literas, quas ad me proxime dedisti,
summa cum voluptate legi, et Lucam de valetudine tua narrantem lactus
audivi: qui etiam pleraque alia cognitu non iniucunda mihi retulit; literas*)
autem caeteraque, de quibus scribis, nondum accepi, sed intra triduum ea
omnia ad me perlatum iri spero. Institueram quidem interim nihil ad te
scribere, sed veritus, ne periculum in mora sit, putavi id, quod cupio, tibi:
paucis significari oportere. Audio enim pontificem Basiliensem decessisse, et
quosdam graecos codices, quos ille magno studio congregaverat, in praesentia
venales esse. Hos aut saltem aliquos ex his mihi tua opera industriaque coémi
(si fieri posset) mirum in modum opto. Uterer pluribus magnificentioribusque
verbis, nisi vererer, ne blanditiis huiusmodi offendam animum tuum magis
quam demulceam. [llud solum dixisse satis erit te nihil hoc tempore mihi
gratius acceptiusque facere posse, quam si id, quod tantopere expeto, tua
diligentia consecutus fuero. Ethica Aristotelis apud librarium sunt exscribuntur-
que, proxima autem quadragesima ea tibi cum Antiquitatibus Romanis mittam,
quo tempore expecto abs te aliqua mei stomachi. Tantum enim abest, ut
aviditatem meam, quemadmodum pollicitus es, cxpleveris, ut nondum tanti
*) Snad libros.
