Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
120 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Eva z Rožmitála 1508— 1535,
jsem té naděje, že se tak zachovají, kterak jsem jemu psal a skrze tebe oznámil.
Než proto těch peněz nedávaj, aží oznámiem; než bude-li zvláštní toho potřeba pro
tvú mateř aneb proč pro jiného, aby z té summy, bude-li těch peněz ППС В gr. č.,
mohl od nich vziti pro takovü potřebu az do Lti ff gr. &, k tomu svoluji. A budes-li
mieti peníze od Bachtle, daj z toho panu Koséteckému XXX (P gr. č., jakżt jsem
prvé poručil; než proto prvé pošli jemu tento list ode mne, kterýž jemu svědčí.
A co mi bude syn muoj psáti při penězích, pošli mi to psaní po tomto poslu, jestliže
prvé nepošleš.
Měl jsem nyní mnoho psaní, i neviem, pozapomenul-liť jsem nač potřebného
odpovědi dáti, i jestliže bych co takového pominul, muožeš mi to při tomto poslu
psaniem pfipomenüti. Jakož jsi mi také noviny psal, což se říše a Uhruov dotýče:
i myť jsme svolili na Turky pomoc učiniti. I rač pán Buoh všemohúcí všecko v dobré
obrátiti, než to bych rád věděl, předse-li k nám se Turci přibližují, čili se zase
obracejí, neb se nejednostajně někteří v tom srovnávají.
982.
Jindřichovi Tunklovi z Brníčka o výpravě proti Turku oc.
Na Teplici 1532, 2. srpna. Opis souč. v arch. Třeboň. tern. nepag. č. 3990.
Urozený pane, pane a švagře muoj milý! Byšte se dobře měli a zdrávi byli
i se pani sestrů mú milú a se vším domem vašiem, toho bych vám věrně přál. Muoj
milý pane švagře! Což se vás, paní sestry mé, a pana Jana, syna vašeho a ujce
mého dotýče, již vás buohdá v tom opatřiem podle vaší žádosti, což se Turkuov
dotýče, a spolu s mými žoldnéři, dá-li pán Buoh, vypraviem při času sv. Vavřence
konečně. Takéť již někteří Čechové vypravili jsü se a ještě se vypravují, i také
některá knížata z říše, jakž slyšeti, posélají, jakož lidé knížete Jiřího Saského měli
by také, kterak jsem z JMti psaní srozuměl, již jako na každý den mimo Krupku
táhnüti. O Turcích neviem vám co jistého psáti, neb jsú o tom rozličné noviny, též
jako prvé; a jakž kolivěk jest, o tom držiem, ktož co ve jmeno boží pro víru svatů
kfestanskü dobrym úmyslem učiní, že neztratí odplaty své. Jakož jste mi také psali,
pane švagře muoj milý, že tohoto času máte mnoho činiti s psaniem a také s jinü
prací pro Turky: i bojím se, že se také časem něco nadarmo papíru skazilo, než
tohoť já neviem, prvé-li chce obháněti císař Turecký Vídeň, čili my Budín aneb
něco dále; než snad se to brzo zvie, než to pán Buoh obrátiti ráčí.
Což se pana markrabie korferšta JMti dotýče, snad ráčí tím větší pomoc
učiniti podle říše na Turky, a tudy že jest to pominuto, co by JMt učiniti měl
z toho, co ráčí mieti v Lužicích. A abych vás nepotřebně dlúhým psaniem neza-
neprazdňoval, tiemto nyní tyto věci zavierám podle oné přípoviedky, že se lidé znají
po řeči a hovada po čichu.
