Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
486 D. XIII. Registra soudu komorního
děli, že mu na svém právě chtie na touž spoluměštku svú práva dopomoci, a že sú
i prve chtěli a ještě chtí. I JMt pán, pan Vilém z Pernšteina na Helfenšteině etc.,
najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami,
takto o tom rozkázali: aby oni Mosští jemu Kunczovi rok vedle práva svého od
dnešnieho dne ve čtyřech nedělech pořád zběhlých položili, gleyt jemu bezpečný při-
jíti i odjíti v městě svém dadúce, a tu aby se oni Mosští k stranám spravedlivě
zachovali podle práv města svého a vyhrazením vyššieho práva. A jestliže by jimi
Mostckými co v tom podle jich práva sešlo, tehdy aby oboje strana zde stáli na
den svatého Martina najprv příštieho a jemu Waldungkovi právi byli. Pakli by jim
Kunczem co sešlo, tehdy oni Mosští aby se zachovali podle zněnie svých práv. Stalo
se v pátek po svatém Ambroži a den Svátosti.
R. III. 1. 47. b. Srov. předcházející nález č. 1099.
1101.
Mezi kupcem Františkem Freizingarem a Krištofem z Gutšteina o pobrání zboží pod glejtem
1502, 8. dubna.
Franc Freyzyngar, kupec v Praze obývající, pohnal Krystofa z Gutšteina a na
Rabstainé. Vinil ho z toho, Ze mu jest statek jeho, šafrán, hedvábí i jiné kupecské
a krámské věci, kterýchž za dvě stě a za sedm rýnských zlatých bylo, za ubezpe-
čením a gleytem téhož Krystofa zlodějsky pobrán na svobodné silnici. Vložen puohon
léta MD v pondělí po svatém Jakubu [27. července].
V té při mezi Francem Freyzyngarem s jedné, a panem Krystofem z Gut-
šteina s strany druhé. Kdeż tyż Franc vinil téhož pana Krystofa, że mu statek
jeho, šafrán, hedvábí i jiné kupecské a krámské věci, kterýchž za dvě stě a za VII
rýnských zlatých bylo, za ubezpečením a gleytem jeho Krystofovým zlodějsky pobrán
ete., tak jakož puohon plněji ukazuje. A na to tyZ Franc ukázal svědomí. Proti
tomu on Krystof pohnaný odpíraje pravil, že to svědomí naň neukazuje, by on jaký
gleyt dával, a že úředníci jeho toho poručenie od něho nemají, by jinak gleyt dá-
vali, než na takový spuosob, ktož by pro něho pro Krystofa učiniti chtěl neb ne-
chati; a také že jest Pinczenštock forman, kterýž ta zboží vezl, sám tiem vinen,
maje vajstrahu, že jest čekati nechtěl, až by se Šuster od Raušera heytmana z Konz-
warthu vrátil, a také že Raušera s sebů má, kterýž v ty časy, když se ta škoda
stala, hejtmanem jeho na Kunżwarthu byl. A pfi tom pravie, že jest témuž Raušarovi
takové poručenie dal, aby jinač negleytoval než tak, ktož by pro něho učiniti neb
nechati chtěl. Tu JMt pán, pan Vilém z Pernšteina na Helfenšteině etc., najvyšší
hofmistr královstvie Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami, vyslyševše
žalobu s obú stranú, pře líčenie, odpory i svědomí, nalezli: Poněvadž pan Krystof
pověděl jest a seznal se, že tak gleyty dává i úředníkóm svým dávati poroučí, ktož
