Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
58 B. I. Król Wilcaw a gednota panská r. 1395.
duchownie ruka bud prazdna, tak aby duchowni i swótsky zachowin byl pii swych
präwiech a nebyl nikterak utištěn.
Wiece, jakoZto sirotci, pacholikowé neb děwečky, po swych starostách zmr-
lých zóstáwaji, kteréhozkoliwék řádu by byli, městského neb jiného, aby w ty sirotky
žádný mocí sie neuwazowal, ani jich wdáwal do jich let, než ti aby je držali i wdá-
wali, kteríž k nim práwo mají a najbližší jsú k nim.
Také o židech, byloliby sie kde pro nč komu uwázáno, a byla která pie o to,
aby to bylo pány ohledáno, a wýše aby nebylo saženo, než jakby listy swedeily.
Wiece, ktoby s kým oč práwem měl činiti zemským, a on sie proti práwu
mocí chtěl brániti, aby to nad ním bylo popraweno, aby sie to nedálo.
A tyto wšecky wěci zemi potřebné a užitečné, i ta bezpečenstwie, mají za-
twrzena byti knieZaty, i mésty i zemany, tak aby ty wšeckny wěci držány byly a pred
sie šly. A to takto mají zatwrzeny býti, abychme my s bratrem swým s knězem
Janem listy swými utwrdili, tak jakZ to ti étyrie pani wypowedie; a pani aby sobe
werne slibili i pomábali o těch o w3ech wecech, coz ti étyrie páni woleni obstanowie,
i na to sobé prisahali, aby prawdu wedli, a té nám pomohli i sami sobé proti to-
mu každému, ačby kto ten byl, jenżby tu prawdu a to panské wypowèdènie a obsta-
nowenie chtěl rušiti a proti tomu býti. A też maji sami sobó slibiti rytieri, panosé
i mésta i obec, i piisieci sobé mají i pánóm také slibiti i piisieci, že toho panského
wypowédénie mají pomáhati wérne jako swrehupsáno. A my mame list na sie dati
pánóm, rytiefóm a panosiem i méstóm, coZby pro tu wec zasli, prawdy pomáhajic,
jakž sme jim kázali, ež ničím zlým těm wšem stawóm spominati nechcem a nemáme.
A pro lepší jistost a wyznánie, jak smy se pány ostali, priwésili sme náš ma-
jestát k tomuto listu, a podlé nás náš bratr, kněz Jan dřéweřečený.
A my Jan z božie milosti markrabě Bramburský, wéwoda Zhořelecký a Luž-
nický, wyznáwáme, že my kázaním pána a bratra našeho, krále Wáclawa Římského
a Ceského, také nasi pecet priwesili sme k tomuto listu ku priznáni; a slibujem
také podlé našeho pána a bratra wsecky wèci swrchupsané úplně drzeti a udiniti
bezelsti,
Dán na Žebráce, léta po božiem narození tisíc tři sta dewadesátého pátého
léta, na letnice, králowstwi našich Českého XXXII a Římského XIX.
Ad relationem D. Ducis Johannis:
Franciscus praepositus Northus.
