Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
368 A. V. Dopisy Táborské od r. 1441.
Také ste nám jali Rudolta spolulamfrida našeho i jemu pobrali; a wždy sme pak
na wis anižto na waše žádné péče пешёН. A pak w tomž jakés kusé omluwy
béřete sobě k pomoci, a wždy kakýchs příčin hledáte zbůřenié této země. Protož
nedbajice my téch omluw a kusych wymluw, propustte nim naseho lamfridnika,
jakž wám wěříme, poněwadž sme na wás ani na waše žádné péče nemóli; a pakl;
na wás máme péči jmieti, to nàm dajte wédéti; aneb bychom se was jiz musili
odwáZiti a pomysliti na to, s boží pomocí i s přátel naších, aby se nim od was
rowné stalo, a brániti se wäm. Datum feria VI. post festum Ascensionis domini.
Circumspectae providentiae magistro civium
ac consulibus civitatis Hradiště Tábor. *)
15..
Jan Čabelický ze Sautic we gménu pana Hynce Ptačka z Pirkšteina pjše panu Oldři-
chowi z Rosenberka o Táborských, a proti nim geho popauzj.
Na Ratagjch, 21 Mai. 1441.
Urozenému pánu, p. Oldrichowi z Rosenberka, na mne laskawému.
Služba má napřed, urozený pane milý! Rač wěděti, žeť jest pán: nemohl
w tak krátké chwili odpowědi dati pane na twé listy: než psal mi, Zádaje abych
TM* obeslal a dal wëdèti, co Täborsti pisi, jichž listu priepis posielim; w němž
pane porozumie$, cot mienie. I prosí pán, aby TM' ráčil ku poli bez meskánie
býti hotow, a p. Krusinu s Plzáky i p. Hanuše aby ráčil k témuž s pilnosti obe-
slati, i jiné wšecky přátely swé. Neb jestliže sie neráčíte příčíniti spěšně k tomu
swú snažností, žeť w tom wšie této koruny i waše zkaženie záležie. A na to pane
sám rač šíře pomysliti: nebť sem neměl času o tom široce wypsati, maje na koně
wsedati; jakožť již dnes na pole táhnemy. Datum Ratay, Sabbato post ascen-
sionem Domini.
Jan z Sůtic.
16.
Táborštj pjšíce Mikuášowi Trčkowi z Lipy, zastáwagj sebe a p. Koldy proti důtkám geho.
Na Táboře, 21 Maů 1441.
Statečnému rytieři p. Mikulášowi z Lipy, seděním na Lipnici, přieteli nám milému.
Službu naši napřed, statečný přieteli milý, wzkazujeme. Listu twému ač-
koli skrytě psanému porozuměli sme; w němž píšeš mezi jinů řečí, kteraks neslýchal
*) We pijpisu psanj tohoto, p. Oldfichowi z Rosenberka z Tábora poslaném, dodána
gsau pro něho tato slowa: »O Srlinowi wězte, žeť jest jistě žiw, ale newládneť ni-
Gimż; a tak prawi Kozka пез, Zetby ho rádi dali na rukojmě.«
