268

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

109

nictví, nýbrž i provedena rekonstrukce archivních celků, jež v minulé době byly zcela libovolně od sebe odloučeny. Úkol ten odpovídá úplně druhé resoluci, přijaté roku 1910 na mezinárodním kongresu archivářův a bibliotékářů v Brusselu, správně zdůrazňující, že zásada provenienční má býti co nejúzkostlivěji prováděna.) Proto také prá- vem požaduje Vittani zcela kategoricky ve slavnostní řeči, obírající se touto otázkou“), aby umčlé celky, více méně diletantsky založené, byly znovu rozděleny a ma- teriál v nich uložený byl znovu zařazen do původních fondů archivních.)

Sestavíme-li pouze všechny listiny, jež pocházejí z činnosti nějakého úřadu a jsou tudíž listinami, došlými do jmenovaného úřadu (s takovým materiálem se oby- čejně setkáváme u archivů novověkých), nerekonstruuje- me tím ještě zúplna středověkého archivu listinného, takto lze rekonstruovati pouze skupiny vydavatelüv. Středověký archiv však jest více nežli pouhá sbírka listin, vydaných témuž příjemci. V archivu středověkém jsou totiž uloženy též listiny, určené rozličným příjemcům, které však přesto souvisí organicky s ostatním materiá- lem archivním, neboť se dostaly do archivu jako důsledek právních jednání osoby, jíž archiv náležel, nechať byla to osoba právnická anebo fysická. Hledíce k tomu, ne- mohli bychom nikdy podle strohého principu prove- nienčního zrekonstruovati starý archiv listinný. Listiny »cizí provenience« by pak nesměly býti uloženy v archi- vu, do něhož se dostaly na základě právního jednání. Na- opak bylo by nutno uložiti je tam, kam byly zaslány

4) Congres internat. des archivistes et bibliothécaires, Bruxelles 1910; Actes.

1) Vittani, Collezioni e musei negli archivi. (Annuario del r Archivio di Stato in Milano.)

13) Výjimky připouští jen ve skrovné míře. Nenamítá na př. ni- čeho proti tomu, jsou-li nejstarší »pergameny« nějakého archivu za- řazeny v chronologickém pořadí do jedné skupiny. Po mém soudu však ie neméně důležité zjistiti archivní provenienci i těchto nej- starších písemností. Neistarší listiny státního archivu vídeňského (Repertorium I.) náleží starému archivu babenberskému, archivům kláštera brixenského, klástera Góss ve Štýrsku, sv. Zena ve Veroně, sekovského, svatopavelského v Korutanech, viktrinského, millstadt- ského aj. v