Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
19
aby to rozvázání v nebi bylo. A potom promluvením k kající-
mu: smiluj se Bůh Otec nad tebou v Kristu Ježíši, a račiž odpu-
šténí v něm skrze Ducha svého učiniti a moci přidati, k vůli
své se ostříhati. A já tě mocí mně svěřenou v poselství Kri-
sta Ježíše rozvazuji od svazku, v kterýžs všel v té naději, že
tě Bůh Otec v Kristu JeZisi, v Duchu svatém rozvazuje a pří-
jímá zase k milosti v obnovené úmluvě svědectví poselství
svého ve jmeno Otce, i Syna, i Ducha svatého. Amen. Jdiž
v pokoji a nechtějž více hřešiti. A prvé než k svátosti při-
stoupí, za zjevný hřích má pokoru ukázati, pakli jest tajný,
tedy sám kněz zaň tajně a potom posluhováním posvátně roz-
vázati.
Forma od Pána Krista vydaná. Odpouštějí se tobě
hříchové tvojí, jdiž v pokoji a nechtějž více hřešiti, af se tobě
něco horšího nepfihodi.
Leta Páně 1504 toto souzeno jest. Proč lidé naděje
vůbec nepožívají? I vidělo se toho času proto, že pro nedo-
statky strany zprávcův, že když se neslouží zřízeně, podle
úmluv Božích s lidmi a slibův jeho, na kterýchž věcech vla-
stně záleží naděje budoucí milosti a pravdy v Kristu, že bude dána.
Strany pak lidu nedostatek někdy bývá strany dověrno-
sti, poslušenství a svědomí, a pravdy úmluvy Boží neostříhání,
v kteréžkoli věci se nadíti sluší. Dosti zdá se lidem, věrným
zprávcům věřiti a na jich ubezpečení ctnostně spolehnouti,
když ve všem jim bylby člověk zjeven sprostně.
Z sněmu jiného. Výše držeti o opravení lidském, jest
příčina pochybování o sobě při naději, a že milostí Boží ne-
mnějí býti, když takové nečijí, jakž o ní smýšlí. A ztoho také
všecka provinění blížních svých nesnáz nesou, když za to mají,
žeby toho nemělo býti, a ztoho i nezbytedlní. Ale poznati, co
jest člověk a kterak malé jest jeho opravení v moudrosti i
v moci, jest příčina ponížení, že tak zkaženého umínil ještě i
s tím Bůh spasiti v Kristu. A že v tom nalézaje se, má čeho
vděčen býti od Boha. A z toho jest příčina snášeti jiné a sna-
dně jich viny odpouštěti a nemilostivě jich nesouditi, ovšem
nepotupovati. Neb v tom jest skutečné zákona Božího plnění,
a přikázaní Božího ostříhání, aby chtěl vše činiti; což Bůh
chce od něho činěno míti a činil, což ví a můž. A podle zří-
zení Božího aby se k tomu poddal, aby chtěl odlidí přijímati
naučení, výstrahy i trestání, a opravoval neb opraviti chtěl
viny, kteréž poznává pokorně; zvlášť o kterýchžby se mohl
domněti nejblíže, že jemu věrně a právě podle Boha radiliby,
a že oni jsou ti, o kterýchž Pán Ježíš dí: Kdo vás slyší, mne
slyší. Kdož to do sebe mají, ti víry živé a lásky k Bohu i
k lidem dokazují, by písem málo svědomi byli; neb jsou jich
