Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
VIII
v ř. 25 a 29 originalu objevuje, také šikmou N na kříž. Kdekoli pod lite-
rami, přetrženými kolmou čarou a šikmým křížem, viděti v originale tečku
nebo jakoukoli čárku, tam jsem dopřál místa také tečkám, jako na př.
v vflecheltilofti 18, 42; v toXh 91, 34. Konečně dvěma šikmými, ale rovno-
běžnými čarami přetrženo jest omylem u v Sebuu 46, 41, poněvadž se tam
zdvojené z m. “ a nynějšího o% ještě jistěji hodí než vx do výše dotče-
ného wiervu.
Většina ostatních oprav dala se mnohem snadněji, tudíž i srozumitelněji
napodobiti tiskem nežli předešlé mezi jiným i přes to, že druhý z písařů
našich též rozmanitěji a zmatečněji označuje připsané litery, slova a věty
nežli prvý.
Ten se totiž odchýlil od pravidla o A, dotčeného již nahoře mimo-
chodem, jen po jednou tak nedůsledně, že ani já nemohu určitě vyznati,
co vlastně mínil znamením, patrným v otisku našem na str. ll vř. 13 a 17.
Týkát se /- na prvém z těch míst beze vší pochyby celých slov, na dru-
hém pak jen posledních slabik. Dle mého mínění však hodí se zdravému
a neztratil do tamëjsich kontextû lépe nez nevinnému a neztrácal m. ny-
néjstho nestrdcel. Ostatné piestává týž písař nejraději na A buď samém,
jako na př. pod w 6, 32; pod y 16, 19 a 23, 35; buď je klade i před
připsané litery, slova a věty, jako na př. před to, coy včinil 23, 27; před k
31, 27; před a 38, 32 atd.
Druhý naproti tomu nejraději vyznamenává připsané litery a slova
rovnoběžnými čarami buď vodorovnými buď šikmými a sice nejen po jednou,
jako na př. ho 65, 37; ne 69, 15; me 92, 1 a jinde; než i častěji a sice
po dvakrát: jako w 48, 14 a 55, 4; po 51, 37 a k 79, 16; po třikrát:
bud m. buď 44, 18; wa 48, 33 a ze m. že 50, 13; po čtyřikrát: tak 42,
20; zdaly m. zdali 94, 1; zle m. zlé 96, 27; ftarosty 100, 23 a j. Řídčeji
přestává týž písař na jediné čáře vodorovné nebo šikmé buď samé,
jako na př. pod o 42, 38; pod ne 57, 24 a pod v m. u 70, 21; buď ji
opakuje i na pravé nebo levé straně litery připsané, jako u 1 58, 31; u d
89, 13 a j. Nejednou však není pod připsanými literami a slovy ani vedle
nich nic, jako na pf. u ne 56, 16; u yob 70, 42; u ye 77, 6; u w 80, 1;
u po 86, 27 a j.
Z ostatních oprav téhož písaře zdají se mi ještě následující hodnými
býti zvláštní zmínky: Vrchním A, opatřeným i tečkou a splývajícím s u,
dal on tuším aspoň poněkud i to na jevo, že na str. 86 v ř. 16 přítom-
ného otisku třeba čísti jzném m. jznému. U niekto 84, 34 však není nutný
opak toho nijak označen: ani tečkami ani žádnými čarami, oblíbenými
jinde témuž písaři tak, jak už výše řečeno a vysvitne ještě jasněji zejmena
z té opravy, která je na str. 68 v ř. 12 otištěna, připomenu-li o ní, že
v originale ит její pfetrZeno jest inkoustem nejen vodorovně než i kolmo
přes poslední čáru pímene m, 6yhor pak opatřeno je tečkami a též vodo-
rovně přetrženo rumělkou. Ostatně zdá se mi nadepsané tamže mylofty
velmi záhadným a sice hlavně proto, že jsem nedovedl ani následujících sou-
větí od » Ale—Nebludimt« nijak interpungovati. Chté k objasnéni téch mist,
