994

139

tu žádné naděje nenie. 1590 neZ pláé a zubóv skiipenie, tma ústavná, věčné hore; ale na nebi na hore. tam jest svétlo bez prestánie, V boZstvi pfedivné kochánie. 1595 vždy jest tam den, nikdy noci, žalost nemá žádné moci ani který nedostatek, o němž mój jest smysl krátek. Pro nějž praviti ukráci 1600 à k svétu sé zase navráci, jenž jest na prostředku obi nebo má peklo pod sebů a pod nebem jest, jakž vědě; o tom vám něco povědě. 1605 Svět jest toho založenie, v ném nie ustavičného nenie, tit védie, kterak sé dédie. ježto jeho vuoli plodie, ktož bydlé v tomto životě. 1610 kak jest poddán mnohé psoté. Ač kto kdy ščestie nabude. dlüho v tom trvati nebude. aZ sé kamosi ukradne, neSéestie zase připadne. 1615 Svét jest v sobé pravá vojna, řiedkoť v něm chvíle pokojná, jasný čas, a potom mračný.

fowet fe wzdy wniem mienie Tit wiedie kterakowet gt czenie Wtomto ktoz bydli zywotie atd.; také v A poukazuje k něja- kému snad porušení jednak nesprávný rým dědie : plodie, jednak nejasný smysl! slova dědie sé; hodil by se sem význam déditi — trvati (v. Jungm. Sl.), ale zvratné sé k významu přechodnému (dědit — získati v dědictví) ukazuje; ve v. 969 a 970 rýmuje se nehodí : plodí, a ježto se rýmy často opa- kuji. możno se domnivati, że i zde mó býti hodie m. dédie. — 9?) B má místo verše 1612 Blazen gelt acz geho zbude, t. J. opakovaný verš 816. — ) až ve smyslu a už, a hle; v. Jungm. Sl. pod až = a hle, ano. .