Liška radí.
Liška podlé obyčeje
1380 jakzto s€ pochlebnik sméje,
lizéci se, hlediec z nice
vece: Žádný královiče!
však js' ty najvětšie hospoda,
pošel z králového roda,
1385 překrásný, a máš předosti,
nad jinés poznán . v müdrosti
aniž máš na sobě vady!
Protoz cozt jest treba rady,
by jim sé tak chtél poddati
1590 a jich rady poslüchati ?
Neb kniežata, mocní páni,
jeztot jsû k radě vydáni,
coZt nepodobného zvédie,
i v uoëit pravdu povédie,
1395 uchopiet té po své vóli,
čehožť se uradie koli,
chtiec, aby poslúchal rady.
A tys človék bujný, mladý,
nerod sé tak zavázati,
1400 daj sé jim, coZ chtie, tázati,
& ty bud Ziv k svej libosti.
. K tomu máš nás menších dosti,
ježto, ač co na tě zvědie,
v uočit toho nepovědie.
1405 Ale coZt zvieme na jiné,
tot tvé milosti nemine;
kteréZ koli budü véei
B. — $5) poznan B. 7) rada — sbor rádcüv — 5) v иоёй —
v 9€), vůči — zjevně; doklady v. v Jungm. $1 pod oko (2, 914
b); v À psáno wnoczit, v B pak zní ten ver$: Tobiet prawdy
proniez nepowiedi; srov. doleji v. 1404 a nahoře v. 1366. —
*) К tomu B (bez a). — '*) wnoczit chybou m. o uocit = zjevně
(srov. v. 1394): v B je misto toho Nizadnemu.
