994

69

nepřátelóm budeš silen, tiem odoláš mnohé vojně 500 a kraluje vždy pokojně. A když pak bude po radě. tož po své velebné vnadě máš ve ctnosti za stuol siesti, a jakž króli slusie, jiesti, 505 kdež se mnożstvie dobrých brojí, ne v malém a úzkém pokoji. Tu táké ať jiní sadů, každý podlé svého řádu, jakož čest na kom příleží. 510 Prelaty, biskupy, kněží, ty zvlášče v čest slusie mieti, vždy duchovním stuol počéti. na jich duostojenstvie hledě A když jiz bude po obeéde, 515 bud ochoten s svń drużini. at sé k tobé mile vinü. Třebali jest s tebů komu mluviti, nebuď len k řomu. řeči ochotně přeslyše, 520 ne hněvivě, ale tiše, daj odpověď lidu celü. ať každý s tváří veselú od tebe jda byť děkoval; a což dieš, ať by zachoval, 525 at by ti lidé neláli, ježto sú diiev dekovali. Tvé slovo at jest vždy čisté, což dieš, to buď velmi jisté, neb všeliká sprostná slova 580 tať mají býti králova jistější, než když přísahá kupec a svü ruku ztahá. Již sem, králi. mluvil dosti;

druzynu. — ?) ktomu B. — *) zachowal B; diefsfs opraweno tečkami pod prvym fs. — 5) przyfaha B. — 5) a [wu B