XXV
nostmi jazykovými můžeme říci, že pochází odněkud
z jižního kraje moravského.
Ke slovům, ve kterých spatřujeme zbytek staroslo-
vanského překladu, náleží J. 20, 21. Pokoj a mír vám.
Jakož poslal mě otec, a já šeli vy. Muwps &aus. Toc
ROCŁAANE MA OTEJJE, HAZE съл& Ew. Mar. 16, 6. neZ(a)sajte
sé me oyæacacante ca. Luk. 5, 1. rybytvy pusursm Mat.
22, 44. podnoži nohám tvým подъножне moriua TEONMA;
Mat. 18, 28. jèm daviese nur xaganme. M. 8, 26. co sé
strasivite хто страшнки ecre; proroënice пророхннцл
L. 2, 36.; dostogen достоннъ. J. 1, 27. a j. Schválně
opomiuuli jsme slov, jako blažený — blahoslavený, čas —
hora, bés, Luk. 11, 25. pometen a ukrašen a pod., domní-
vajíce se, že snad novými nálezy stránka tato bude
objasnéna.
* *
*
Vydávajíce oba evangelistáře dobře vědomi jsme
sobě nedostatků, s jakými první vydání obyčejně stižena
bývají. Již na počátku tohoto století přáli sobě vzděla-
vatelé starší literatury naší, aby evangelistář Vídeňský
byl vydán, což děje se teprve nyní, a již napřed kvitu-
jeme, co proti vydání proneseno bude. Připomínáme jen
tolik, že v závorky umístili jsme opravy a domysly naše,
ač mnohé chyby originálu státi v textu jsme nechali,
ovšem ne bez důvodu, na př. na str. 17 ga yata; na
str. 118 obyed a j.
Rukopisy otiskli jsme věrně, a chyby, jež se vlou-
dily, opravujeme na místě posledním. Posléz vyznáváme,
že některá čtení na svátky Svatých připadající jsme usta-
noviti nedovedli, ač jsme se namáhali, majíce po ruce
dosti značný počet rukopisných i tištěných knih boho-
služebných.
