970

XXI

Porovnáme-li ještě text, který uvádí Hus ve své postille na nedělní evangelia (Sebrané spisy II.), dojdeme k tomu, že jest rozdíl v řeči velmi značný, ale zvláště že nápadně pomíjí tvarů aoristných; ostatně přibližuje se mnoho k evangelistáři Vídeňskému, méně již k Seiten- stetskému, že proto jest možno domnívati se, že mu byl základem nějaký přepis, pošlý z téhož pramene jako před- loha evangelistáře Vídeňského. Povážíme-li, že všecky popsané evangelistáře byly napsány v krajích od Prahy více nebo méně vzdálených, snadno sobě vysvětlíme, proč evangelia, jako na př. Olomoucké, v pozdější době (r. 1421) přepsaná, zachovala poněkud starší ráz než čtení Husovo, které napsáno bylo ve středisku života literního, který na spisovný jazyk již tehdy mnoho působil.

Malý počet zachovaných evangelistářů jest tím ná- padnějším, protože známo jest, že kněžím, kteří nemohli poříditi si pro drahotu psanou bibli, bylo nařízeno, aby alespoň měli tyto úryvky či perikopy Písma svatého. Můžeme si to vysvětliti zcela dobře. Evangelistáře takové (a jednotlivé modlitby při nich se naskytující jsou do- kladem) příliš zhusta, totiž každé neděle, byly upotře- bovány a podléhaly, menší celkem jsouce, tím spíše zkáze než veliké a drahocenné bible, jichž počet u nás přece jest dosti značný; proto také spíše pohozeny byly stranou, zvláště ode druhé polovice století XV., když sobě každý i méně zámožný kněz mohl poříditi bibli celou a dosti lacinou, které tehdy tiskem vydávány byly. Čtení týdne pašijového přichází zhusta o sobě, a bylo i později tištěno samostatně.

Tu a tam nalézáme některá evangelia ojedinělá; jich více při sobě jest v rukopise kláštera Kotvického (Góott- weig) č. 487., kde vedle několika německých přichází