IX
Jezus vedle Yezyfowy ; za to přichází a v czakamy (str. 2,
M. 11, 3.), czakachu, czakanýe (L. 21, 26.).
ó jest na některých místech rozloženo v wo: muo-
zefi, buoh, duostogen, Dawyduow, muoy a j.
Dualných forem i tvarů aoristných dosti se šetří:
powyezta, vpadneta, gydelta, abyfta [ye modlyla.
Vocativ sing. roven jest Nom. : Geruzalem L. 23, 37.,
bratr L. 6, 42., Abraham L. 16, 24, Joseph M. 1, 20.,
Maria L. 1, 30.
Z jiných tvarů zajímavých jest feowa, povstalé ze
dvou zájmen /ye a ovo, z nichž také ono samotné nachá-
zíme ovšem chybně psané na str. 6 (J. 1, 7.) fym.
h jest vypuštěno ve formách hlucheo a druheo ; v na
konci tuším ve slově kraluo (str. 10, M. 2, 7.).
Na str. 7 (M. 23, 37.) jest neobyčejná forma chciem
ľem, již snad možno připojiti k poznámce M. Hattaly,
uvedené ve Zbytkách Alexandreid na str. XVI.
Evangelistář vídeňský nalézá se v с. К. dvorní
knihovně pod číslem 4733. Rukopis náležel některému
ze zrušených klášterů v Čechách nebo na Moravě, a
obsahuje 174 listů v malém 4° (vÿ&ka 214 cm, šířka
147 cm); sestával prvotné ze dvou částí, které za
doby již dávné spojeny byly v jeden svazek, čehož dů-
kazem desky koží polepené, nyní již valně od molů
prožrané. První listy totiž, počtem 49, na nichž napsán
jest evangelistář písmem století XIV., mají pro složky
papíru zvláštní signaturu; druhá čásť od listu 50—174
jest napsána trochu později a písmem jiným, obsahuje
hymny kostelní s českým překladem, jakož i některé
výpisy z bible (notabilia bona ex biblia)?) Inkoust
první části jest přihnědlý, ve druhé jest černější. Že
*) О hymnách těchto budeme jednati na místě jiném.