201
170.
Bohuslav Rackovi z Doubravy.
— 10. pros. Děkuje za věnování sobě spisku »de conficiendis epistolis«, který jakožto
prvotiny humanistických snah Rackových velmi chválí; i napomíná spisovatele, aby v sna-
žení tom vytrval, a vytrvá-li, věští mu slavnou budoucnost. (Luc. 87.)
Roderico Dubrawo IL d. s. p. d. Legi opusculum tuum, guod de confi-
ciendis epistolis inscriptum mihi dicasti, legi item epistolas, in quibus, quae
accurate praecepisti, studiose diligenterque observas, vehementerque admiratus
sum. Si enim primitiae tuae huiusmodi sunt, quid sperandum nobis est, ubi
et aetas accesserit, et exercitatio vires atque (ut ita dixerim) nervos tibi addi-
derit? Ego certe, ut dicam, quod sentio, his tuis praeludiis quasi peculiari
quadam reipublicae nostrae felicitate delector, nempe cui tu paulo post magno
ornamento futurus es. Praeripuerant iampridem maiores nostri Graecis Roma-
nisque rei bellicae gloriam, studiis tamen literarum hactenus vincebamur. Facile
enim erat (ut inquit ille) vincere non repugnantes: sed nunc doctrina tua facta
est victoria nutans. [taque macte virtute esse iubeo hortorque, ut in hoc pul-
cherrimo instituto perseveres, neque patiaris id vitae, quod tibi coelitus dabitur,
per otium et socordiam effluere. Ut enim ferrum ita et ingenium nisi subinde
exerceas, corrumpitur, neque minus animi bona negligentia et ignavia depra-
vantur, quam vitia studio laboreque corriguntur. Haec idcirco scribo, quoniam
etsi laudi tuae ex animo faveo, in barbarie tamen nostra et voluptatum do-
mesticarum copia tantoque literarum contemptu tibi non metuere non possum.
Caeterum si praestiteris, quae cupio, et hunc erga literas affectum minime
remiseris (nisi me gustus fallit) propediem aliquid ex officina tua prodibit,
quod patria quidem celebret, docta autem Italia invideat et suum esse velit.
Quod ad me attinet, magno mihi videor abs te beneficio affectus, qui me po-
tissimum delegisti, cuius auspicio tam elegantem libellum in lucem emitteres,
habeoque tibi propterea gratiam immortalem. Fiet enim fortasse, ut, quod cura
industriaque mea assequi non potui, id tua assequar, hoc est ne nomen nostrum
apud posteros prorsus incognitum sit. Vale. Decembris X.
List tento vyňat jest od Mitisa zajisté z předmluvy spisku Rackova, který však nade-
psán: de componendis epistolis, i vyšel poprvé bez udání místa a roku (podle Hainova
Repertorium bibliographicum), podruhé r. 1511 ve Vídni (podle Denisovy Wiens Buch-
druckergeschichte str. 50), potřetí r. 1537 v Lipsku (výtisk v Klementinské knihovně). Že
by spisek ten, jak J. Jireček v Rukověti udává, složen byl r. 1500 a vydán ve Vídni r. 1505,
není správno. Rackova »Vlasta« podle předmluvy dokončena r. 1501, a v předmluvě její
praví se, že byl spisovatel zatím 7 let v Italii na studiích pobyl, o čemž v listu našem nic
se nepřipomíná. Náleží tudíž prvé vydání spisku Rackova před tento pobyt v Italii, a s vy-
dáním i list náš, v němž také Racek ještě mladíkem slove. O Rackovi viz Archiv Český V, 6,
potom články A. Rezkovy v Čas. Mus. 1878 str. 159 a 18-2 str. 541.
