1509. 195
tam singulari aliqua voluptate fit, quam ne eorum, quae in adolescentia magno
labore didici, prorsus obliviscar. Vale. Ex Hassensteyn 28. Februarii anno 1509.
List tento, nad jiné všelijak zajímavý a důležitý, má u Mitisa nesprávné datum:
98. února, ana korunovace malého Ludvíka, která v listu šíře vypsána, udála se 11. března.
Králi Vladislavovi bylo tenkrát teprv 54 let. Čeho měl Bohuslav z návodu Adelmannova
na Pirkheimerovi žádati, nevíme; ale poněvadž jej nazývá člověkem sobě zcela neznámým,
nemohl míti list 90 sbírky naší (k Celtesovi) žádného účinku.
167.
Bohuslav Janu Šlechtovi ze Všehrd.
Z Hasisteina (1509) — 15. гам. Těší se obdrženému listu, po čtyřech letech opět
jednomu, i obnovenému takto vzájemnému přátelství. Přicházení Šlechtovo na sněmy a
účastenství ve správě státní zdá se mu marným, poněvadž náprava prý jest nemožná. Těší
se brzké jeho návštěvě. (Luc. 142.)
Joanni suo Sslechtae de Wssehrd s. p. d. Delectaverunt me literae tuae;
intellexi enim. ex his nihil te ex veteri in me animo ac benevolentia remisisse.
Id mihi perinde, ut debet, gratum est. Visus es enim mihi quatuor his annis
ita mecum agere, quasi omnino consuetam humanitatem exuisses, et amicitiam
nostram a me utique sincere cultam nescio quomodo dissimulare. Quae quam-
quam mihi molesta essent, omnia tamen in dextram partem accipiebam; malo
enim vel falli ab amicis quam quicquam sinistri de his suspicari, utpote qui
ab adolescentia magis simplicitatis gloriam quam aliarum rerum mihi vendi-
cavi. Caeterum literis tuis factum est, non solum ut me instituti mei minime
poeniteat, sed etiam ut cumulus quidam nostro mutuo amori adiectus videatur.
Cuius rei, quandocunque volueris, periculum facere poteris. Senties enim te
privatum non minus a me amari quam nuper, dum in republica nostra aucto-
ritate floreres, amatus es. Neque enim fortunam tuam unquam sed te moresque
tuos, fidem atque integritatem secutus sum, et homini de me optime merito
non habere gratiam nefas putavi. Audio tamen te non prorsus curam rei-
publicae abiecisse, sed ventitare Pragam, inter provinciales versari. Neque id
improbo, si studium tuum atque labor non irritus est. Caeterum quaecunque
tentamus, nugae fabulaeque mihi videntur. Nam et legibus nostris manifeste
illudi patimur, et in decernendo adeo leves sumus, ut me interdum inconstantiae
nostrae pudeat. Acciditque mihi saepenumero, quod Appio illi Caeco, ut, cum
nihil horum videam, audire tamen ea, quae aguntur, acerbum sit. Quamobrem
prudentius fortassis faceres, cum respublica nostra depravatior corruptiorque
sit, quam ut corrigi possit, si procul ab ea vitam ageres et literis sapientiaeque
vacares. Sed haec ipse videris. Quod scribis te propediem apud me futurum,
gaudeo, gaudeboque magis, ubi ea, quae pollicitus es, praestiteris. Iuvabit enim
post tot tempora non solum doctrinae tuae sed etiam suavitatis atque faceti-
arum rursus participem esse. Vale. Ex Hassensteyn 15. Septembris.
Šlechta někdy ku konci r. 1504 nebo na počátku 1505 vzdal se sekretářství v krá-
lovské kanceláři (srovn. list 100), i uchýlil se v soukromí. Tenkrát přestalo mezi nim a
15*
