1507. 175
numero aliguid fortasse praeter consuetudinem nostram decernetis, guod et
Germaniae utile et reipublicae christianae salutare sit. Aut enim ego fallor,
aut res vestrae eo devenerunt, ut non solum consulto sed etiam facto, ut ille
loquitur, vobis opus sit. Nam et barbarae gentes, religioni nostrae inimicis-
simae, Germaniae ostia pulsant, quae quidem ita in praesentia quiescunt, ut
cum primum se occasio obtulerit, arma sumpturae videantur, et Galli, ut fama
est, non obscure, quid in animo habeant, ostendunt. Quibus malis non solum
gloriosum sed pene necessarium est vobis obviam ire, nisi forte et aliarum
nationum casibus et domesticis calamitatibus edocti resipiscere et honori salu-
tique nostrae consulere non vultis. Ego certe me Germanum esse et profiteor
et glorior, atque ideo, si alterum eligere oporteret, mallem imperii decus ad
Italos, a quibus ad Germanos manavit, reverti quam fastum insolentiamque
Gallorum tolerare. Nam de Graecis nullam facio mentionem, qui ignavia sua
sive perfidia (semper enim ad res novas et haereses proni erant) eo redacti
sunt, ut hoc tempore non modo imperium sed ne libertatem quidem sperare
audeant. Quorum miserabilis ruina admonet nos profecto, ut a voluptatibus,
quae nos molles effoeminatosque reddunt, temperemus et ab intestinis seditio-
nibus caveamus. Vale, dulcissime mi Bernharde, et aliquid de Hispaniae, Gal-
liae Britanniaeque rebus ad me scribe; scio enim motus earum gentium caete-
raque memorabilia cotidie Constantiam deferri. Itaque nolo te eiusmodi mercibus
inonustum ad patriam redire, quando rerum talium cognitio animum saepe-
numero et pascit et delectat. Iterum vale. Ex Hassensteyn 28. Septembris
List tento patrně napsán a odeslán byl dříve, než Bohuslava došel předešlý. Na něm
především zakládají historikové němečtí lichou domněnku svou, že Bohuslav byl Němec.
Vyvraceti domněnku tu bylo by zbytečno a nemístno; proto zde jen krátce připomínáme,
což ostatně též ze stilisace případného místa vysvítá, že Bohuslav náš nikoli Němcem,
nýbrž jen přítelem Němců slovy: Ego certe me Germanum esse et profiteor et glorior se
mínil osvědčiti. Tato přízeň směřovala k udržení hodnosti císařské při říši římsko-německé,
v niž zahrnoval Bohuslav ovšem také Čechy. Srovnej list 140 a poznámku k němu.
146.
Bohuslav Bernhardu Adelmannovi.
Z Hasiśteina (I507) — 20. fijna. Potvrzuje přijetí dvou listà Bernhardovych, v nichž
na úpadek říše německé naříkáno. Líčí povážlivý stav věcí v Čechách a lhostejnost vlády
k němu, a vyslovuje zármutek svůj z toho. (Luc. 128%, Vinaficky 89.)
Bernhardo Adelmanno s. p. d. Dederam ad te paucis ante diebus literas
et amice apud te guestus sum, guod tanto tempore nihil ad me scriberes,
cum praeter omnem spem expectationemque meam binae simul literae mihi
abs te redditae sunt, plenae officii, benevolentiae suavitatisque; quibus ego
maiorem in modum sum delectatus, non solum quoniam intellexi ex eis, quod
ego maxime omnium optabam, te incolumem ex Constantia in patriam red-
iisse, sed etiam quia pleraque his inseruisti, quae cognovisse si minime iucun-
dum, at non omnino inutile fuit. Et tu quidem, Bernharde, quae tua pietas
est, merito patriae calamitatibus angeris, nempe quae optimo cuique charis-
