110 1500.
versité (L D II, 166), potom studoval v Italii zejmena mathematiku. Navrátiv se oddal se
astronomii a studiím humanistickým, jak svědčí epigrammy Bohuslavovy (Farrago str. 166,
168 a 170). Proti výtkám Sturnovym ujal se ho Bohuslav zejmena epigrammem posléze
naznacenym — zajisté spíše z přirozené laskavosti k začátečníkům než z přesvědčení, jak
svědčí jediná Valentinova básnička, kterou známe, vytištěná v předmluvě Novae epist.
appendicis.
71.
Bohuslav Janu Slechtovi.
Z Kadané (1500) — |. dubna. Dčkuje jemu a jiným příznivcům za snahu jejich, aby
dosazen byl na biskupský stolec Vratislavský, ale bojí se, aby opět vše se nezhatilo. Udává
podmínky některé, za kterých by chtěl na čas býti královským dvořanem. (Nova epist.
app. 18, Vinařický 75.)
Joanni Sslechtae s. p. d. Etsi literae tuae vernacula lingua scriptae fuerunt,
redolebant tamen graecae latinaeque orationis ornamenta. Quare cum ob id
ipsum plurimum his delectatus sum, tum maxime quia nova quaedam in-
sperataque afferebant. Scio profecto, quantum serenissimo regi debeam, quan-
tum principi atque authori huius rei Sigismundo Kurtzbachio, quantum denique
Augustino et tibi. Caeterum hactenus ita aetatem traduxi, ut dignitates eccle-
siasticas neque ambirem neque fugerem: hoc quoque tempore non muto con-
silium, sed utranque fortunam ferre paratus sum. Quamobrem si omnia recte
ordineque agentur, et si R. M. me tantae provinciae idoneum censebit, curas
solicitudinesque pro republica et christiana religione pati voluptatis deliciarum-
que loco mihi erit: tuum autem est curare, ne tanti conatus rursus in ventum
abeant; praestaret nam haec omnia omittere quam non perficere. Quod autem
quaeris, an numero aulicorum adscribi velim, id potuisti ex nostris Dudensibus
colloquiis inteligere Si enim mihi de loco honesto provisum fuerit, non est
cur procellas curiales subire ad tempus abnuam: egere autem et more auli-
corum vestrorum in mendicitate versari non est tanti apud me, ut ab officio *)
literario recedere velim. Numerum praeterea equorum cuperem, si fieri possit,
ad duodecim extendi: haec tamen omnia tuo arbitrio permitto. Facito dun-
taxat, ita te authore pugnam ineam, ut mihi receptui canere liceat. Reliqua
ex Henrico cognosces. Vale, optime mi Sslechta, et tota domus tecum valeat.
Cadanae l. April.
Tenkrát jednalo se zatím jen o koadjutorství při starém biskupu Vratislavském Janu
Rothovi. Koadjutorství to nabízel biskup nejprve mladistvému knížeti Těšínskému Fridrichovi,
ale kapitola odporovala. Konečně za pomoci bohatého otce svého oseděl na místě tom Jan
Turzo, bratr biskupa Olomouckého, i stal se r. 1504 biskupem. (Srovn. Heyne, Dokumen-
tirte Gesch. d. Bisthums Breslau III, 210). Jak z korrespondence naší vysvítá, byl kandidatem
toho místa také náš Bohuslav, kandidatem nečinným a proto propadlým. Jmenovaný v listu
Sigmund Kurzbach z Vítkova byl komorníkem královským již r. 1491 (Archiv Český VI,
527). Jindřicha, který měl Slechtovi širší zprávy o všem podati, neznáme. Týž přinesl Bohu-
slavovi, jak následující list svědčí, od Šlechty z Budína odpověď: proto klademe list náš
na r. 1500. Vinařický v předmluvě rozhodl se pro r. 1501.
*) Snad spíše: otio.
