946

XV

vrub jeho a tiskařů tehdejších nedbalosti. Již svrchu jsme podotkli, Ze staří vydavatelé listářů humanistických hleděli k listům přede vším jiným jako ke vzorüm dobropísemnosti latinské a ke snůškám mravovědných průpovědí a staroklassických i časových anekdot. I našemu Mitisovi hlediště to bylo nej- přednější; ale kromě něho zaujímal on i jiné, nám již sympatičtější. Illedelt také vydáním spisů Bohuslavových oslaviti vlast českou, jak mnohé projevy a narážky v předmluvách, dedikacích a listech od přátel vydavateli poslaných a od něho přitištěných svědčí, zvláště tato dvé místa v Lucubrationes a Appen- dix poematum, z nichž vysvítá zejména, že vydání spisů Bohuslavových bylo mu jen jaksi počátkem činnosti vydavatelské směrem posléze vytčeným. Pravít v Lucubrationes na posledním listu, kde chyby tiskové vyčítá: Divisiva vero puncta syllabarum ac distinctiones cum literarum inversionibus et aliis levio- ribus erratis quisque emendet benignus, et plura antiquorum DBoémo- rum scripta expectet nobisque impertiat, si babebit. Appendix poéma- tum pak (na str. 113) cisaii Maximilianovi Il. a stavûm » Thomas Mitis a Limusa hoc specimen Bohemiae illustrandae consecrat«. Proto přičinil k dodatku k básním Bohuslavovym zvláštní Elogiorum liber, v nějž pojal zejmena dlouhou pochvalnou báseň Balbovu slistem ku kancléti (l. 76), ačkoli teprv před 10 lety obé byl vydal Vavřinec Špan ze Španova pod titulem: Hieronymi Balbi liber continens Bohemiae et procerum eius laudes (Pragae in officina G. Melantrichi ab Aventino 1560) ^Avsak pies tuto chvalitebnou snahu neosvědčil Mitis povinné úcty k literním památkám slávy české, o niž mu šlo, nýbrž dávaje tisknouti, co a jak se mu právě nahodilo, sdělal onu nezřízenou snůšku děl Bohuslavových i cizích, jež pod tituly výš uvedenými nás došla. Že při tom chronologického uspořádání listů jen málo dbal, ne- budiž nám divno. V lukubracích rozdělil je v knihy patery. První má patrně obsahovati listy nejstarší, a většina jich skutečně jest z nejstarších. O druhé knize poznamenal v nápise, že obsahuje listy psané r. 1501, ale sotva polo- vice listů knihy té jest takto správně vročena. Kromě toho již před čtvrtým listem té knihy uznal za dobré poznamenati (jakoby vše ostatní bylo v pořádku !), že dva listy následující patří na počátek knihy. O listech knihy třetí nadepsal, že jsou z let 1505—1508, udání to celkem správné, ale příliš neurčité. O čtvrté a páté knize nepoznamenal vůbec ničeho, ani o četných listech v Nova epist. appendix a ledakde jinde. Nezbývá tudíž novému vydavateli než rozepsati všechny listy zvlášť a srovnávati znova. Mimo tuto nedbalost časového po- řádku dopustil se Mitis také té chyby, že k jednomu listu přičinil nepravého adressata (viz 1. 53). Že mnoho vlastních jmen pouhým N. naznačil, bylo jemu i vydavatelům starším vůbec již svrchu vytčeno. K těmto vadám a nedostat- kům přistupují četné chyby tiskové, jež nejen čtení ruší, ale druhde i smysl zatemňují. Nejnápadnější z chyb těch, jak svrchu napověděno, vydavatel pod čarou naznačil; avšak zajíti v tomto opravování příliš daleko nezdálo se mu přiměřeným proto, že nelze všade dobře rozeznati pouhých chyb tiskových (tudíž Mitisových) od zvláštností, třeba chybných, auktora samého (na př. často se vyskytující nom. stipes) nebe od takových jeho chyb, které z nevytříbe- nosti slohové vyplynuly (sem náleží na př. chyby proti lat. časosloví). Vůbec budmeż toho pamětlivi, že texty zde podané nezakládají se na originalech,