50 1494.
Datum přičiněno z rukopisu Klementinského, Mitis žádného nemá. O věci, jíž se
tento list a následující dotýkají, srovn. Palackého V, 1, 843 a násl. Zároveň s tímto listem
poslal Bohuslav Janovi do Prahy epigramm : Coelorum pelagique sator terraeque iacentis,
v němž prosí Boha, aby úmysl Pražanů se povedl. Epigramm tento, jemuž jiným epigram-
mem potom čelil Viktorin, nachází se pouze v rukopise Klementinském hned za listem
naším, a zní takto:
Coelorum pelagigue sator terraegue iacentis,
Huc precor, o rerum maxime rector, ades!
Magna parant homines, quorum tu nomina nosti,
Et vix mortali perficienda manu.
Horum, summe parens, inspira pectora, sacrum
Et flatum populi mentibus inde tui!
Fac possit laqueos Stigii vitare tyranni
Tensaque in exitium spicula mille suum;
Quique diu in tenebris vixit caliginis atrae,
Nunc videat lumen sidereumque iubar!
Za epigrammem Bohuslavovym následuje tamZe polemicky epigramm Viktorinüv s prí-
piskem téže ruky: Ea Joannes de Domaslavie ad dominum Bouslaum evestigio misit.
Epigramm ten otiskl H. Jireček v životopisných materialiích, přidaných k vydání svému
Viktorinových knih devaterých v Praze 1814.
50.
Bohuslav Janovi z Domaslave.
(Z Blšan 1494 — 2. ledna.) Posílá k žádosti jeho ostrou odpověď k útočným a rou-
havým veršům Viktorinovým. (Nova epist. app. 27 a rkp. Klement. I. D. 3 f. 4 a.)
Joanni suo de Domaslavie apud tabulas regni !) s. p. d. Misisti ad me
blasphemias cuiusdam in ecclesiam Dei ore sacrilego debacchantis, et magnopere
petis, ut his respondeam. In magnum me coniicis pelagus, Joannes, et adversus
eum cogis scribere, quem ob suam in me humanitatem unice semper et colui
et dilexi. Accedit his,?) quod in huiusmodi scribendi genere admodum invitus
versor,) quippe quod non solum in Demosthene et Cicerone sed in Ruffino
quoque et Hieronymo nunquam probare consuevi. Geram tamen tibi morem,
quoniam ita vis, sed ut modestiae meae nequaquam?) obliviscar. Si enim
Torquati, Fabii Camillique,?) quos ille tantopere admirari videtur, ut pene
apostolis anteponat, pro republica innumeris sese discriminibus atque periculis
obiecerunt, cui iure$) displicere posset me neminem maioris quam orthodoxam
religionem facere? S. Paulus Cephae in faciem restitit, et Aristoteles adversus
Platonem scribens pium putat in honore veritatem praeferre. Ignoscet certe mihi
amicus iste, si cum canes pro dominis latrare soleant, ipse quoque pro Christo,
cuius sponsam pessumdare conatur, non tacuero, et se, quantum per me fieri
") K publicas.
?) M huc.
3) M verser.
*) M nunquam.
5) M Catullique.
6) M mihi minime.
