SVATOVÍTSKÝ. 55
Przyfla byechu fmutna leta
Lydy myelye owlyem mnoho
Ale czo bylo dotoho
«5 Straty czlowyek wkazdem myeftye
Kdyz ktomu nenye Ityeftyc
Wyezto kazdy wyezto wyeltye
Mnoho bye lyuda fproftneho
Atad Atak dolty twrdeho
so Gymyz by mohl boy zdyety
24" By mu boh chtyel toho przyety
Ale czo doktere moczy
Wynydu mdle wfytey rocy
Kdyz bozye nenye pomoczy
s Gdyefye ffobu flony ftyezye
Nanych byechu dobre wyczye
Blyz gmyefye tyffycz buwolow
Gez whoru ydolow
Nawozyech wyezye tahnyechu
1» Nanyemz to (trzyelezy fedyechu
Anegedna ottad ftrzyela
Slechetny kon proletyela
Dofty fye wyfwy [ylnye
Wlyelyku wyeczy pylnye
15 Wyecze nez Ito tyffycz lyuds
Sobu nawoynu wyklydy
Wíak fye wfye gyeffyutnye dyegye
Acz kto nakteru czeft dyegye
Kdyz czo boh komu neprzyegye
Hic Sarraceni committunt ignem,
ut Alexander reuerteretur.
20 Wtu dobu paky kral rzyeczky
Kewfyemu przyewazny dyetecz[ky
Swu moczy yfwymy rzyeky
Stafye nany (tranye rzyeky
Ta yelto eufrates flowe
25 Gyez fkrzye ty zemye plowe
Tehdyz pocze dale
Nafaraczenfkeho krale
Naly ten yuz kazal zeczy
Kadyz chtyely gyety rzyeczy
so Ikadyz gych byla czyefta
Tady fezhu wífy ymyefta
prišla béchu smutná léta.
Lidí mieše ovšem mnoho,
2:0 ale co bylo do toho?
Ztratí člověk v každém miestě,
když k tomu nenie štěstie;
věz to každý, věz to věstě.
Mnoho bé luda sprostného
2265 à tak(é) dosti tvrdého,
jimiž by mohl boj sdieti,
24" by mu Bóh chtěl toho prieti.
Alé co do které moci?
Vynidá mdlé vài tej roci,
2270 když božie nenie pomoci.
Jdieše s sobú slony stěže,
na nich biechu dobré věže;
blíž jmieše tisíc buvolov,
jež v(z) horu i dolóv
2215 NA Voziech věže táhniechu,
na n(ich)zto strélei sédiechu,
a nejedna ottad stréla
Sléchetny kén prolétéla.
Dosti sé vypravi silng,
2280 VŠšeliků věcí pilně,
viece neZ sto tisíc ludf
sobi na vojnu vyklidi.
Však sě vše ješutně děje,
ač kto na kterú česť (sp)ěje,
2285 když co Bóh komu neprěje.
XXXII. V tu dobu paky kráľ rčcký
ke všemu prěvážný, dětecký,
svú mocí i svými Rěky
stáše na "ny strané réky
2:90 t(6), jeZto Eufrates slove,
jez skrzé ty zemé plove.
Tehdyz poée (hnáti) dálé
na saracenského králé.
Nali ten juž kázal ž(i)eci,
s296 kadyž chtěli jeti Rěci;
i kadyž jich byla cesta,
tady sežhú vsi i města;
