XXV
Precisujemeli problém přísněji, zní takto: Víme, že opis náš vznikl
v Letovicích — rozumí se moravských; víme, že jsou v něm chyby opiso-
vačské i stopy nářečí moravských. Jde o to nyní, zjistiti, bylli již původní
text psán dialektem (a jakým, zdali též letovickým) či bylli psán obvyklou
češtinou počátku století XV. Bylli pak tento original psán starou češtinou
normalni, kdy dostaly se do něho stopy nářečí letovického ; zdali teprve
posledním opisovačem a s jakým úmyslem? Hodlalli vskutku celý text
jazykově přetvořiti, bylyli tedy vskutku změny ty úmyslné a tedy důsledně,
či jsouli jen nahodilé, z nedbalosti a nepozornosti, tak jako jeho stránka
grafická.
A priori by se arci podobalo domnění — tak zajisté soudil i Šem-
bera, přičítaje překlad Vavřinci z Březové —- že text náš vznikl v Čechách,
jazykem normalním: že teprve moravský opisovač vetkal moravismy do
textu původně normalního. Leč J. Jireček, vypočítav řadu moravismů hlás-
kových, tvarových i lexikalních, dokládá (ČČM. 109): »z moravismü těchto,
zvláště slovních, jichžto počet výčtem naším nikterak není vyčerpán, podle
zdání našeho, jasně na jevo vychází, že Million na Moravě nejen přepisován,
ale i prvotně byl skládán. Jen rodilý Moravan mohl tak psáti, aby v psaní
své tak rázně vetkal stopy svého podřečí.< A tento důkaz dotvrzuje ještě
parallelou s textem Mandevilly téhož rukopisu, jenž — dle Jirečka — ob-
sahuje jen moravismy formalní, hláskové a tvarové, nikoli lexikalní; důkaz,
že mluvnická osnova zůstala i pod rukou písaře moravského česká a jen
tu a tam při tvarech a hláskách dal se svésti svým okolím. Million, maje
nejen nátěr, ale i celou látku moravskou, hlásí se také vznikem svým —
dle Jirečka — na půdu moravskou.
K úvaze o tom třeba jest podrobného rozboru jazyka, ještě podrobněj-
šího, nežli nalézáme u Jirečka a Gebauera, zároveň s důkladným poznáním
grafiky našeho textu. Toto obojí však zase není možno bez srovnání pře-
kladu s latinským originalem, aby bylo možno posouditi celkovou tendenci
našeho překladatele.
Překlad učiněn s latiny. | Praví to překladatel sám v úvodě fol. 3:
»a tak sě dokonává předmluva z latinské česky přeložená«, totéž dokazuje
v práci další passus na fol. 26%: »/atinë stojí psáno ,barachia centum aut
octoaginta panni linei' ktož toto lépe umie vyložiti, ten vylože, nebo na
fol. 106* »ovoce ,byrczy' jinde stojí ,bryczy'«, k závěrku textu slova:
»zvietátko, jesto slovû vlasky neb /atiz? giraffe« (fol. 120*, srovn. 122?) atd.
Totéž dokazuje srovnání obojího textu přítomné edice, kde pravidlem na-
lézáme při pochybnostech výklad v textu latinském ; totéž mnohá nepo-
rozumění: fol. 121-121% vyskytuje sc král ,Deaden' neporozuméním latinskému
,de Aden‘ (m. Adensky, jak pak dale správně psáno); fol. 91* cte se »na
znamenie divx lodi toho mésta« za latinské »in portu civitatis huius
singni...«, kde prekladatel patrně omylem m. jména Singni nebo Singuj
četli „signi' a přeložil atd. Totéž dosvědčují mnohé latinismy, nejen slovné
jako: »conspiracio — sdychanie« fol. 52*, »tradicio — vydánie« fol. 35*,
