936

II.

O slovesné stránce českého Milionu.

Uvažuje V. Flajšhans.

O jazyce staročeského překladu cestopisu Marka Pola jest již řada monografií. Od 3. srpna 1817, kdy Hanka poprvé o jediném rukopise tohoto textu podal zprávu Dobrovskému, netrhne se téměř řada pracovníků. Hankovo počáteční usouzení, že rukopis sahá do XIV. století, opravil hned roku následujícího (Gesch. der bóhm. Sprache, 1818, 275) patriarcha Dobrovsky svým lapidarním zpüsobem takto: »die Abschrift gehórt zwar in die Mitte des XV. Jahrhunderts, allein die bóhm. Übersetzung selbst mag wohl älter sein< ; podle dalších slov snad, ač není tento výklad bezpečný (slova » diese Handschrift ist also noch zu N. 10 der vorigen Periode nachzutragen« mohou se vztahovati prostě jen k Mandevillovi), kladl původ textu staro- českého před r. 1410. A toto mínění také ovládlo; ještě Jireček 1876 spo- kojuje se pouhým konstatováním fakta (Rukovět, II. 9): »přeložen na český jazyk ve XIV. včku« a doplňuje pouhým vyslovením toho, co jaksi impli- cite řečeno již u Dobrovského otiskem závěrku rukopisného (»psány na Lethowiczich<), že nynější rukopis »psán v Letovicích na Moravé«. Tato holá fakta konstatoval tedy již r. 1818 Dobrovský a málo co lze k tomu podstatného přidati.

Bývaly k tomu přidávány nesprávnosti: Hanka v rukopisném přípisku deskovém hádal na Letovice české, mylně; Jungmann v Historii Literatury (II. 79) udává za vročení rukopisu rok 7483, vzniklý — jak již Jireček poznal — omylem a to asi nějakým nesprávným záznamem, náležejícím vlastné ke kfiZovnickému rukopisu Mandevilly z r. 1472. Jungmann totiž jinak doslovné opakuje zprávy Dobrovského, ale dodatky jeho (str. 274—275) nějak popletl. Šembera 1868 (Dějiny řeči a literatury, 130) pronesl do- mněnku, že text náš »z latiny přeložil nepochybně Vavřinec z Březové« --- sotva správnou a ještě méně důvodnou. Nesprávností podobnou Erben při otisku ve Výboru z literatury české (1868, II. 543—571) setřel ve výňatcích dialektický ráz textu našeho a podobně mylně pokusil se (1868 Vocel