286
po trzie měsiece 123° a/d., vzdáli dvú
neb trzi dni 31, na miestech trziech 31°,
po trziech mésiecích 9*, trzmy tisíci 59
atd. ss. Srovm. třidceti, třikrát, třináste
tfiadvacáty, atd.
trleska, /., [fragmentum] @): ščiepají to
tístie a ty trziefky pletd v hromadu 91°
tflkrát, numer., [ter]: trzikrat pozvonie
—tria signa fiunt) 58.
třináste, zumer. tredecim: trzinafte dni
125, trzidnafte dní /, trzinafte do roka
61 atd.
tfinasty, »umer., tertius decimus: kap. tr-
zinafta 3*, 11 a/4.
tripolitansky, ad/., Tripolitanus: Vilém tri-
politanfky (= tripolitanus) 8.
trnie, z/, spinae: jako by byl trnye hru-
beho (— spinis magnis) 105.
trój, numer., tres: w trogie knihy (= tres)
3, na tre rozdélili (—in tres partes) 74°.
trpéti, v. śmp/., [pati]: má smrt trpéti
(— morte moreretur) 55*, horko, jehož
trpieti nemohü (—intollerabilem) 19°
atd.
třstie, 7/., arundines: ze trzftie spletenf ...
trczte, z néhoZ délají... tiem trztem...
to trztie pfefezuji 50 (—arundines), to
jisté trzftie ... toho trzftie syroveho ..
75* atd. V. třieska.
trúba, /., tuba:
l. w truby i na jinć nastroje (— tubis)
53° afd.;
Il. po trubach vedü vodu (— per aque-
ductus) 19* a/4d.
truhla, /, capsa: ta truhla... v tu tru-
hlu... pfed tu truhlu (— capsa) 33*,
truhlu maji (— capsam) 33, 86 a/d
truchly, ady., tristis: lid truhel biese (= tris-
tis) 35*.
trus, »., stercus: nalézají v jejich trufu
adamanty 113*
trvati, v. ;m/., sustinere: ty dradvy velmi
dobfe trwagi (— sustinent) 19.
trżiti, o. imp/., expendere: témi trzie nebo
trh déjí (— expendunt) 78^, jinym trziti
(— expendere) 57*.
tu, adz., ibi: tu jest mésto (—ibi) 10*, tu
jesto by bylo (—in loco qui) 40*, nalez
tu muZe (—ibi) 5*, tu v Konstantinopoli
5, tu na té doliné (—ibi) 17°, tu jest
kupeéstvie (— illuc) 10*, atu jsü 5*, často
tu pficházie (— illuc) 49 afa. ss.
tuónost, /, pinguedo: tü tucznoftie po-
mazí (— pinguedo) 43.
tučný, adj. [pinguis]: tucznem masem
(— pinguedine carnis) 43.
tudy, adv, [hac]: tudy jíti 11*, tudy jedüce
5*, tudy vSady (—in toto illo spacio)
90* a/d.
tudyto, adv., [hac]: tudyto pojedete (— per
nos) 116*.
Ти), ло., m., id.: (chin) Tuy) (=cuy) 40°.
tunina, /., :d. : ryby, jesto slovi tonina 19,
tunyni veliké ... obecné jmenuji tunyna
123* afd.
tupy, adj., [obtusus]: rohy tupe (—acu
mine carent) 17*.
turecky, ad/.. Turcarum: o tureczkey vlasti
(— Turchie) 10*, o zemi tureczfkey
(= Turchie) 3*, jazykem tureczkem
(— Turcharum) 6*, tureczká zemé 10*.
atd.
Turek, ., zg., Turcus: od Turka (= Tur-
cho) 36, z Turkuow (= Turchi) 10* a/d.
turkys, m., 7d.: turkyffow mnoho (Ztur-
chisci) 17, 78 a/d.
turonsky, adj., Turonensis: turoníky haléř
67, liber + Tyronfkych (= Turonensium)
16° atd.
tulia 21 jméno cizi.
tuto, adr., hic: tuto jsú popsány 3, tuto
sé musímy vrátiti (— hic) 47 a/d. V. tu.
tvář, /., facies: twarz má &erwenü (— fa-
ciem) 55°, twarzs ovSem právé jako...
(= effigiem) 122* ata.
tvaroh, »., lac siccum: mají twaroh (—lac
siccum) 44.
tvój, adj., [tuus]: oko twe 15 atd.
tvofiti, v. impf., facere: rozliéné piesné
tworzie (— faciunt) 82.
tvrdě, ad;, [dure]: zesnuli velmi twrdie
(— gravi sopore) 23. F. tvrdý.
tvrditi, v. 2»?/., firmare: lodi twrdye (= fir-
matur) 99*, chtie twrditi neb opravovati
—reficiatur) 100 afd. V. tvrzenie.
* tvrdny, adj., fortis: twrdneyffie jsû (= for-
ciores) 27.
tvrdy, adj., fortis: devo má twrdij (— for-
te) 21*. V. tvrdé.
tvrze, f, fortalitium: mésta neb twrze
(= fortalicia) 44, dfevené twrzie . .
v jedné twrzy (= castella) 120* ata.
tvrzenie, z/., [reparatio]: opravovánie neb
twrzenie potfebuje (= ut reficiatur) 100.
ty, pron. tu: oko pohorii fie 15, wy ste
