264
75, ponebie ješto u nás przikriti slove
(id.) 99*. V. pfikryti.
pFikryvati, ». ;mp/. cooperire: przikrywagie
sobě zuby zlatémi plechy (= coopertos
deferunt) 81* a/2. V. pfikryti.
pfiléci, v. ^/., (accumbere]: vojsko k nému
przileczi nemohlo (— locari) 90* ; przilehl
král Mien k méstu Vociam (— venit)
83 atd.
příležeti, v. źmp/., affinem esse: jemuż
przilezie (= affines sunt) 126*, jeżto
przielezie Armenóm (— affines sunt) 47
atd.
přimlúvatl, v. imp/., exprobare: kfestanôm
przimluwati (— exprobare) 54°.
přinášeti, v. impf, deferre: (kamenie)
z Indie przinaffegi 98 (= deferuntur),
110; odjinud przinaffegie (— deferuntur)
57* atd.
pfinésti, v. pf. offerre: aby przineffly
(= deferrent) 7, kterćż gfu byli przi-
nefly króli (= duxerant) 9*, dary s sebi
biechu przinefly (— obtulerunt) 5*, krá-
lovi przineffen gfa (— oblatus est) 54,
67* atd.,
prinositi, v. impf. deferre: (porcellány)
przinofie z Indie 81* (— deferuntur) atd.
plipásti, v. »f., [occurrere]: by jej král
mél przipafti (— de eius occursa) 53.
príprava, f., apparatus: v královskej przi-
prawie (— apparatu) 73, 61; všickna
przipwa k kterakémZkoli hodóm (— pre-
paramenta) 94.
pPipraviti, ». sf., praeparare: lodi przipra-
witi (— preparari) 9*, dary prziprawywffe
(= preparantes) 5, kdyż biechu przipra-
weni (— preparati) 7, o krasü przipra-
weni biechu (— apparatu ornate erant)
22° ald.
připuditi, v. ^/., cogere: kdyz jej przipudij
(— coguntur) 20*.
pFipustitl, z. 2/., [admittere]: k žádnému
svédectví by jeho neprzipuftily (— pro-
hiberetur) 111.
přirozený, adj, [naturalis]: přítelkyně
przirozene (— consanguineas) 37*, lázni
przirozene 20, jazykem przirozenym
— vulgariter) 6 atd.
pFisaha, f, [iuramentum]: pod przifahu
jest pravil (— constanti firmitate) 3.
pfisáhnüti z. pfisieci.
płisieci, v. ^f., iurare: przifahl, Ze nechce
— iuravit) 52%.
piíslovie, »/., vulgare: jest ohňóv, podlé
prziflowie vlaského mluvíce (— iuxta
vulgare ytalicum) 96.
pčíslušetl, v. impf, spectare: k nim těla
przifluffegi (— spectant) 33, coż k brani
przifluffie 17, przifluffie vlasti velikej
— est de provincia) 48, 86* a/d.
pFistönek, m., cortina: opona mramorová
neb prziftienek (= cortina) 71°.
pFistróiti, z. sf., guatere: k břehóm (lodi)
prziftrczeni byly (= quaterentur) 101.
přistúpiti, z. 2f, accedere: ku popsání
již prziftupyme (— accedamus) 46, budú
chtieti prziftupiti 14, již ku pravení
prziftupym (= accedamus) 10 atd.
přiščekati, v. ^f, [latratu] provocare:
psóv k nému [aby] neprziffcziekaly
(— provocentur) 86*.
pPitrhnüti, v. impf., divertere: když przi-
trhnu k bfehu (— divertit) 116.
pfivab, m., reclamatorium: kazdÿ z tèch
má prziwab a čepičku 65 (= reclama-
torium).
privabiti, » 2f., vocare: má pfívab, aby
mohl prziwabiti (— vocare) 65.
příval, », imber: hustj prziwal neb dešč
(— imbres) 54.
pflvázati, v. ^f., ligare: prziewezy je (koně)
k dfieví (— ligant) 83*, prziwiezy šest
psóv (— ligant) 125' má dvé barce
К sobé prziwazane (— colligate) 100 afd.
piivazovati, z. śmpf., [ligare]: lodie kterćż
k bfehu prziwazugi (— adherentes) 86.
pfivésti, г. 5f, introducere: prziwefti
k sobé kazováse (— introduci) 8*, ja-
tého prziwedly zasé (— reduxerunt) 119*.
privézti, z. ^f., deferre: prziwezte k nám
(= deferetis) 116*, 99 afa.
pfivoditi, r. 7mpf., adducere: Iva pitoméhe
prziwodie (— adducitur) 63.
přivolati, v. pf., convocare: káie je král
pfed sé prziwolati (— convocans) 84°,
prziwolagi ty jisté . . . (— convocantur)
106 a/d.
pFlvolltl, v. ^f., acquiescere: král prziwoly
k jejich prosbé (— acquiescens) 35*.
pfivoz, m., [portatio]: od prziwozu véeho
kupeéstvie (— que deferunt) 99.
přivoziti, v. ;mpf., deferre: genż prziwozie
kupi (— deducunt) 125*, (kipi) coż fie
tu prziwozie (= deferuntur) 99 afd.
ptivyknuti. ». ^f, assuescere: rybám jest
prziwykly (— assueta) 123*, ješto jemu
