260
otce (— consensum prebente) 43, 84°
atd. V. povoliti.
povoliti, v. ^/., consensum adhibere: powo-
ly onomu (— consensum adhibens) 52*.
V. povolenie
povstávatl, v. ;m?f., insurgere: by jedna
polovice proti druhé powftawala (— in-
surgere) 40.
povýšiti, v. pf, sublimare: vida sé tak
powyffena v takej chvále (— sublimatum)
39°.
pozlacenie v. pozlatiti.
pozlatiti, ». pf, deaurare: viecky pozla-
czene (— deaurata) 37, palácové krásné
divným a rozliénym malováním y Tpo-
zlaczenym (— deaurata) 22 a/d.
poznati, v. pf, cognoscere : poznawffe jeho
pfíjmé . . . (= cognito) 89°, domóv by
sé Tpoznafti neuméli (— redire nesci-
rent) 126, aby poznal ten... (— agno-
scat) 10 atd.
tpozfieti vo. pefie.
pozvonltl, v. pf, [campanam pulsare]:
v kterýžto zvon každý večer třikrát po-
zwonie (— signa fiunt) 58.
po£ádati, v. pf, rogare: král... + poza-
daffe vzali jsû (Z rogaverat) 7°.
po£ehnati, v. ^/., benedicere: jmeno veli-
kého kám bud pozehnano (— benedictum
sit) 55
pozieratl, г. impf, comedere: snédüce
maso pozieragi i adamanty (— com-
edunt) 113*.
po£itek, »., fructus: od vína...
pozitek béfe 97 (— fructus).
požívanie, ;/.. digestio: Kk poziwanie
(— digestio) 114. FV. po£ivati.
požívati, v zmp/.,
l. manducare: duše jeho poziwa
(= manducat) 33*, afd.; v. poží-
vanie.
Il. uti: mokrosti poziwagi k mazání
(— utuntur) 11.
požřieti, v. p/, transglutire: že by jed-
noho člověka dobře pozrzel (— trans-
glutiret) 80.
práce, /., labor: s mnohü praczi (= labor)
10, praczi jsem ptijal (— laborem assum-
psi) 3, praczie tej cesty (— laborem)
125°, svü praczi (— labor) 42, s velikü
praczi (— laboribus) 8*, pracze (— tantis
laboribus) 10, jiného na praczi nemají
117* atd.
velikej
pracny, adj. periculosus: chod praczni
jest (— periculosus) 32*.
pracovati, v. impf., laborare: kdyZ (Kri-
stus) praczowal cestü w horko 3^*, iena
dlúhý čas a téZce jest praczowala (— la-
boravit) 81* at.
pracovitÿ, adj., laboriosus: jsü harovití a
praczowyti (— laboriosissimi) 44, nejsüt
rozkochani ale praczowietie jsi velmi
(= laboriosi) 43* gtd.
prach, », pulvis: z prachu kostí (— de
pulverc) 114, z něhož prach dělaný jest
dobrý očima 21.
prak, m., machina: chcem prakuow nadé-
lati . . . tfi praky velmi dobré . . . aby
města praky nezkazili 90* (= id)
pramen, » , vena: pramen zemní (— vena)
21.
pranie, z., [lotio]: jiného pranije netřeba
(— lavari) 35.
prask, »., strepitus: donévadZ nepfivyknü
tomu prafku (— strepitum) 76.
pravda, /.. veritas: věrná prawda (= ve-
ritatem) 3, bylali to prawda 14, jestli to
prawda (— verum) 6*, jako by sé w praw-
die ta svatba stala (— in veritate) 43*
ald. ss.
právé, adv., [vere]: pwie takéZ vypravo-
val (— similiter) 3; sesz/uje: jako t pawe
kdyZ ... (—sicut) 124, jakZto prawie
vlasy (= ut) 19, až prawie došli (— do-
nec) 5“ atd. V. pravý.
pravenie, z/, relatio: nechám prawenie
pro krátkost (— scribere) 99, jeho pra-
wenie (— relacio) 3, ku praweni (— ad
narranda) 10 a/4. V". praviti.
pravidlo, z;£., gubernaculum: lodníci mu-
sejí zdvihnüti prawidla (— gubernacula
seu temones) 104.
praviti, v p/., dicere: psano stoji a pra-
weno geft (— dictum est) 124, geft pra-
wil Ze ... (— asseruit) 3, také pwy
Ze... (—fertur) 11*, aby jemu prawily
(Z enarrarent) 8°, to prawym (— refero)
22 ald. ss. V. pravenie.
právo, =/., ius: f prawem jeho pravenie
(— merito) 3, kdyZ z prawa má volen
býti (= de iure) 45, má pod svým pra-
wem mést ... (= sub iure) 87 atd. V.
pravy.
pravy, adj.,
I. [dexter]: prawe oko 15.
