noviny (--studiebat informari) 9
atd.
dávní v. dávny.
dávno, ;., [antiquitas]: za stara dawna
10* (—antiquitus); v. nedávno, staro-
dávný.
dávný, adj, [antiquus]: z dawnich časů
20 (= per multa tempora).
dbáti, v. impf., intendere: kupčení ne-
dbagie 38 (= non intendunt).
dcera, *dsera, /, filia: aby jemu svü
dczeru dal (— filiam) 39*, dfer svÿch
s sebá chovají (— filias) 117% dfczeri
dadie... 78 a/d.
dci v. dcera.
dód, », avus: po svého dyeda smrti 56.
dédina, /., possessio: dyedyni plodné 28*
(— possessiones).
dek, m., coopertura: (sloni) pfikryti su
deky... a na téch diecziech... 62
(— coopertura).
dék o. dieka.
dókovati, z. imp/., gratias agere: dyeku-
gicze Pinu Bohu (= gracias agentes) 10.
délánie, »/., [operatio]. k dielany pilné 42
(= preparacio); srovn. délati.
délati, v. smp/f., operari:
l. v nichżto femeslníci dielagi 93*
(— operantur), aby sv$ma rukama
dielal 94, jenZ na rudé dielachu 36
(— opere minerarum);
II. (dóm) když sú dielaly (= in con-
struccione) 33%, zlatem .. dielagi
16* (— operantur), kdy£ chléb die-
lagi z tésta 124 (— conficitur), na
hedvábí velmi zślechtile dielagi
(— operantur in serico) 10*, téch
penéz Zádny jinj nediela 67* (= fa-
ciunt) a/d. rov». délánie.
dél r. déle.
déle v. dlühy, dlüho.
déle, /, longitudo: rcent na dél: na sit
i na del 104, na dell cesty 20° (= longi-
tudine) a/2., zvláště často vz-déli: jest
wzdely osm dni 30 (= in longum),
wzdiely &tyfidceti dni 46 (= longitu-
dinis) ad. ss.
dělník »., operarius: bjvá nékdy do čty-
ficeti dielnykow 93^ (— operarios); téch
dielnykow 29 (— architectos) ald.
den, m., dies; srovn. dnes.
|. drahné dnij 5* (— diebus), ve dne
18 (= de die) atd.; svláště často
211
rčení: na však(ý) den, v. £.; pól
dne srostlo v poledne v. £.
Il. pét dnij cesty (= dietas) 18*, sedm-
nást dnij dlí 5*, ve dvü dnij (— die-
tas) 17°, tfinâste dny cesty (— die-
tas, 125, dvadcet dny (= dietas)
7 ald. ss.
depagiola 79, 79* s/ovo vlaské.
desdaty, numer. decimus: kapit. defata
3°, 9° atd.
desét, numer., decem: w defieti mílich 21*
w defetij dnech 14, w diefiety dnech
(=decem diebus) 28 a/d., třetí nad de-
fetij ... po stu a Ť padefati 44* (omylem
misto po deséti); srovm. níže desetkrát,
desettisic; desét jest obsaïeno v koncor-
kách tvarů dvadcět, třidcět a/ď., jeden-
néste, dvandste atd. a jejich odvozenindch.
desetkrát, adv., decem vicibus: musi na
deffetkrat béZeti 20* (— fere decem vi-
cibus).
desettisic, »/;/»er., decem milia: vedle slo-
ženého ze dvou slov tvaru z defieti tifficz
45 čte se těž nad deffettyffyez 44", zde
patrně slovo pokládáno za jednotku.
dešč, x., pluvia: před deffczem zachovají
50 (= pluvia), po dffczi chodie 113
(= pluvia) a/d. ; zvláště často rčení dešč
jde: když defícz jde 44 (= pluit', by
deffcz šel naň 41° (= pluat) af/d.
děti v. dietě.
devadesáty, „umer., nonagesimus:
dewadefate* pate* 10.
devatery, numer., novem: w dewatero kré-
lovstvie 95.
devéty, numer. nonus: kapit. dewata 3°,
9 atd.
dévedka, /. puella: dcera dieweczka
(= puella) 43, dieweczku tu umrlü ...
pacholíka i dieweczku 43; panny ty neb
dieweczky ... svolaji dieweczky (= puel-
las) 110 asd.
+ devětkrát, 4ďo., novies: chce diewetkrat
dráže 45* (— novies).
děvka z. dievka.
diabel, m., id.: že by byli diably 6" (=de-
mones), od škaredého dyabla (sathana)
41 atd. ss.
diabelsky, a4/, diabolicus: diabelfkem
zjednáním 27 (— diabolica), z dyabelfke*
nabádaní 15, jsüce svedeni diabelfkem
oslepením 43* (— diabolica) aid. ss.
diablovy, adj., diabolicus: ti jisti kame-
14*
léta
