X
za pomoc, jmenován take Jan z Lobkovic.!?) Byl tedy Jan rozhodné proti
Matyáši Uherskému, kterého zřejmě vinil, »že penězi v Čechách nadělal
zrádcúv.« Naproti tomu byl již tehdy důvěrníkem krále Vladislava, jak se
dovídáme z jeho dopisu z r. 1473 panu Beneši Liebšteinskému z Kolovrat,
v kterém dává tomuto plnou moc ve při o nějaký dluh sirotčí panu Ba-
vûrkovi a prohlašuje, že pro nějaké pilné potřeby s králem do Opavy
nepojede.!?)
Mimo to je tento dopis také tím důležit, že v něm ku konci Lobkovic
jako jinoch 23letý praví: »Máť jest k tomu dobrá vuole, abychme jedno
vyvazeni byli, aby nám tak šeredně neláli, neb sem se toho, jakž sem živ,
varoval, Ze mi pro mé neláli, neZ teď pro jiné ;j« neboť touto zásadou se
později asi nespravoval maje časté spory s poddanými.
12. března 1473 obdrželi bratři Jan a Jaroslav od krále Vladi-
slava II. potvrzení svobod horních, které byly kdysi uděleny otci jejich
Mikuláši.
Od delší doby žil Jan v nepřátelství s Friedrichem z Schónburku
(= Šumburkem), který měl v zástavě hrad kadaňský, o čemž vyskytují se
narážky již z r. 1470.12)
V roce 1475 jednalo se mezi oběma o nějaké vsi, clo, dědiny, louky,
jezero a rybník kněze opata z Grynhainu.'%)
Týž Friedrich měl již v letech 1473—1476 rozepře s Kadaňskými
o minci, v níž mu poplatky měly býti odváděny, a potom s opatem grůn-
hainskym; v této záležitosti bylo komorním soudem 8. ledna 1479 roz-
hodnuto, že klášterní poddaní u Kadaně mají Friedrichovi ze Schönburku
odváděti do hradu kadaňského 30 vozů dříví a nic více.!*)
Král Vladislav použil služeb Jana z Lobkovic k různým poselstvím
v záležitostech osobních i královských. Svou zvláštní přízeň dal mu
na jevo roku 1477, kdy jej vypravil s panem Benešem Liebšteinským
z Kolovrat do Lucemburka, aby se ucházeli pro něho o ruku jediné
dcery a dědičky Marie po Karlu, knížeti burgundském. Jeli patrně přes
Norimberk a Trevir [67%]. O jejich pořízení nezachovalo se zpráv.!9)
V roce 1479 (28. září) byl Jan se svými bratřími přijat do stavu
panského v království Českém.
3. září 1480 udělili Jan a Mikuláš z Lobkovic o sobě a jejich bratři
Jaroslav a Bohuslav svým poddaným v Březně potvrzení svobod a výsad.
Mezi svědky jmenuje se též Mikuláš Chlup, purkrabí na Hasisteine.'*)
10
; Palacký: Dějiny národu českého. V. 1. 22.
'' Archiv &. 1У. 233 а У. 349.
'?) Bernau: Hassenstein. Str. 98.
18) Archiv č. IV. 299,
!*) Bernau: Hassenstein, Str. 99.
'*) Palacký. V. 1. 137. Tomek: Déjepis m. Prahy. VII. 380.
16) Bernau: Hassenstein. Str. 99.
