zmrk — znuzilà.
zmrk m. — amphiteatrum 2317 zmrk —
nejasné.
Zmuéendl m. — Passionale 2349 zmucze-
nal (M: B ssmuczenal); kontaminace
českého zmučen- s lal. -ale. -alis.
zmuëenie nt. — tormentum 1596 zmucze-
nie (AB; /exž znaczeníe omylem tisku;
rým rozmnozenie) afd.
amuéili v. zmuéenie
-zna- v. rodizna
znabdiś v. snabdis
znaczenie v. zmučenie
snace nt.? - neomon 547 znaczie ,,de
bestiis" (neomon palrnë spojováno
s gnomon); neumélé.
snaéenie v. zmučenie
značn- v. vznačn-
znáhoda f. — orlogiatoria 1644 zna-
hoda; lvoreni meumèlé, patrné znâ-ti a
hodina).
znak m. — nota 1617 znac (: ale 1358 nota
znamek!).
— titulus 2459 znak.
Zamniklo; nově slovo utvořil v Zlrac. Ydji
Jungmann. (Zty: znak asi dial. mor.,
sloven , značiť zcela běžné na Slovensku. >
znakovaná v. vznakovaná
známa v. příroznáma
známek m. — nota 1358 znamek; umělé.
(Zty: pfejal Komestov stv. 293, 17; 200";
201° b; Kt. V, 881.»
znamendt v. naznamenać
znamenaënd v. znamenitivé
[znamenanie nt. = significacio Vokab.
115 znamenanye (var. znamenawanye)
„de grammatica" atd.
znamenali v. znamenánie
[znamenávané adj. part. = significati-
vum Vokab. 105 znamenawane (var.
znamenavanye) ,,de grammatica".
(2namenávanie — significacio v. zname-
nánie
— significativum v. znamenávané
znamendvałi v. znamenávan(i)é
[znamenie nt. — signum Boh. 955 zna-
menye = Vokab. 192 ald. Klare! za lo
znánie.
[znamenitivá pl. nt. — (pronomina) sig-
nificativa Vokab. 76 znamenytywa
(var. znamenaczna) ,,de grammatica".
známina f. — notoria 1626 znamina AB
(vým vtipovnera): Vokab. znamotna.
znamodrot v znamokrot
523
(známohlas m. = nota Vokab. 228 zna-
mohlas ,,dc musica’ — Klaret za to
znak.
(znamokrot m. — zodyacus Vokab. 277
znamodrot „dc astronomia“; podle
okrota sphaera nejspise misto znamo-
krot omylem; sroun. rovnokrot atp.
V vkp. lék. Cerr. znamokrot zodiacus
(Dobr. Gesch. 1818, 288); v rhkp. léh.
hiłzd. Neub. znamokrota id., Rozbor
I. 194; zamokrot mú 12 zvěřocestí
Ms. Secreto Broz. (fg. V, 503b s. v).
„Vox ista, ut zamokrot (utra genuina
sit, incertum)), ab antiquis non pro-
spere tentata, adeoque vitanda est''
Jg. V, 726 b; v*klad v Cel. Dod 63 b.
(Zty: v Komest. 187 znamokrok.»
známost f. noticia 1393 znamost ald.
známota v. známotna
zndmold(é)sluo v. znamotarstvo
známoták m. — notarius 1084 znamotak
(rým némésték).
znämolérstvo nt. = notatoria 1643 zna-
motarzstvo (A : B znamotastvo (rym
rezstvo). Snad m. známotáčstvo ?
[známotna t. — notoria Vokab. 355 zna-
motna = Anon. 5a znamota; za ło
Klaret znamina.
-i4ámie v. rozeznanie
signum 305 znanye (jistě
místo znamenie pro melrum UV).
zndłi v. znánie
-znavé v. rodiznavé
Znéna f. — Stix 360 znyena AB (I. leka
Styx).
znina f. = conspera 9513 znyna (rým
hrabanina): kontext (při názvech mly-
náfskych) hrabanina, prach, znina (m.
zuona, mě. zůna?).
znánie nt.
znój m. — cauma |81 znoy (BL: A
znuoy); v mammotr. == calor, acstus;
== fornix v. zvoj.
znoś? = stellifiga 399 znoss (rym zvlnoś)
,,Vermis““.
znovie nt. = dria 631 znovie (rým kréo-
vie); konlext mázdrka, svlàéka, kréovic,
bakule, znovie, vrchovièie, metla.
znusila v. znuzilé
znü$? = caurarius 1330 znuss (rym sse-
dug); mezi ,,membra’’; konlext zvedna,
znuś, sseduś, kolenik..
znuzild? — enixa 1778 znusila
(A.B
