512 záhé
759 = Wiesb. 752, 1027 = Vele3. atd.!
„zahrazení mezi domy, mezi sadem a |
stodolau, sautka“ us. Neveklov Jg.;
„kudy bei zahata/* us. Jg. Syoun. ani
v jámě ani v které záhatce Chalčický
Repl. 45%. (Zt; zahata (pl., v zaha-
tech) na Nełolicku prostora v úhlu |
za obytným stavením a stodolou;
Jirásek, Topičův Sborník II, 452.)
záhé adv. manite 191 zahe AB Ve-
leš. atd. Výklad Zirbatý Sboru. [iłol. VT.
zahlavic v. zhlavie |
zahnán(nie) nt. = pulsus 226}
klavetovskd zhvácenina, verš ct
impulsus, pfihna (m. piihnánie» com-
pulsus, zahna pulsus.
zahnali v. zahna(nie)
záhnéda tf. — gelasia 145 zahnycda AB
„lapis“ atd.
záhon m. = sulcus 727 zahon AG =
Boh. 283 = Wiesb. 316 Veleś. --
Lact. U VI'b atd.; Jgm. „částka zora-
ného pole, ze šesti nebo osmi, někdy
i z vice brazd záležící“...
záhovník v. zákorník
zahrada v. t. záhata
zahrada f. — ortus 717 Zahrada — Bob.
280 atd.
zahvadnictvo ». zahradnićstvo
zahradnićstvo nt. — ortulana 1657
hradniczstvo (rym pomstvo) ald.
ortulatoria Vokab. 461
nycztwo ald.
zahna:
za-
zahrad-
zahradnik m. — ortulanus 2212 zahrad- |
nik (rym lekostavnik) ad.
zahfisté v. záliiité
záhrobec m. — sterna 119 zahrobecz AB
= Vele$. (sterula) aid. Kontexl маре-
nice, kotlina, zahrobec. jatka...
záhubie nt. — fascis 749 Zahubie ABC —
Veleś. a/d. Jinak stě. obyčejně = sinus,
svovn. aby vzéli v lóno neb záhubie
1413 Hus, Esb. IT, 273 ata.
záhumnie nt. = palatrum 2080 zahum-
nye AB — Vele&. aid.
zahvizdanie nt. = findulacio
hvizdanyc (rm vidénie) atd.
zahví :dali v. zahvizdanie
zach m. = lepo (A : B cepo omylem) 397
zach (A: ssach B) „piscis““. Jgm.
lıky Zraut. T ty zachu! (cf. Darmozach)
us. Hořice“. SZlý: zajíci se říká zertem
laké zajoch 2 zachariás (Kuchafstet, vyd.
1520
„vo
vhon -
za- |
- zajtra.
Zibr XXIla. Slyšel slovo zachariáš
také na Rychnovsku, ale to pry se tak
jmenuje zajíc, jen když utíká) >
zachládka {. = zomentum 2433
chladka (rým kochačka): kontext učba,
pamat..., kochačka, zachládka,
sva.. abeceda. zúchleva v. šatlavaň
„ záchod m. — disgressio (A: discressus B
omylem) 566 zachod AB (ryz nachod)
atd.; umělé.
— priveta 1996. zachod AB — zachodt
Veleš. ald., též ně.
, [zachoditedlny adj. = retransitiva {ver-
ba» Vokab. 137 zachodytedlna „de
grammatica" — lvofent meumélé.
zajdenie nt. — discessus 1565 zaydenic
AB (Jg. ,, melius zajiti').
zdjemné nt. = abactivum 2306 zagemne
(rým zajetie) — mezi ndzvy prdonich
poplatků.
zdjemnik т. = abigeus 2240 zagemnik
Boh. 755 sagemnyk (var. zamennyk
omylem) = Wiesb. 1026 = Diefh. Gloss.
(abactor opravou) ald.
zajétie nt. — abigio 2305 zagetie ad.
vájézd т. = fundus 7^7 zagyezd (D:
zagezl A) = Veles. - RVodń. 611"
ald. Srovn. újčzd.
zajiec m. — lepus 51J zagiecz AB — Boh.
177 ald.; né. zajic.
| zajiekavec nt. = trculus 1198 zagicka-
vecz (A : B zagyckawy opravou, proti
rýmu; rým bebtavec) = Veleš.
Wıesb. 1421 (zagyekawy) = Mam. À
36* ald. zajiekavy v. zajiekavec
| zajicti v. zajétie
. zajisté adv. — porro 198 zagiste ABTrial.
ald., dial. zajisté us.
Srovn. jistý a slc. zajisto. .
zajíli v. zajdenie
[zdjmie nt. agnomen Vokab. ^48 za-
ymye „de gramatica''; je nejspise omyl:
md tak jen ykp. F; KI. mi poagmie,
M poygmije; jc/lo płedchdzi piijmie
a zůjmě — pronomen, ева asi cisti
pójmé.
— pronomen Vokab 71 zaymye „de
grammatica": né. zájmeno. Je. se ještě
kolisú mezi zájmč, zájmi, zájmeno,
zájmení, Puchmajer schvaloval zájmí.
zajtra adv.. cras 192 zaytra ald. né.
zejtra, zítra.
Srovn. jitro a sté. zujitra, zajutra.
za-
na-
