ščeně
ščeně nt. = catulus 508 sczenie AB =
Boh. 180 (var. sczyenye) = Wiesb.
224 sstienie == Мат. Г 84Yb sstienie
atd.; ně. štěně, dial. Stine.
ščenec: pl. n. śćenci — repagula 1954
ssczenczi ABTrial. (kontext jistba,
ščenci, sklep, rám, trám, diera..;
rým svlači) — Boh. 598 (var stenczy)
— Velc&. ad.
Svoun. mé. Stënci = zhlavi u brusniho
koryta Jg. Kt.
ščenha f. — unsorida 2177 ssczenha AB
(pfi jménech &ástl vozu, kontext kolomast,
pochvy, Séenha, oprata, vrtovéz, kla-
nice..) — Boh. 789 (var. styenha) =
Nn 68Yb (styenha) aid.; né. „dlouhá
dřeva, kteráž kladou místo hnojníku
a na ně dává se korba“ Jg. štěnha.
ščěp m. = planta 614 styep AG = Boh.
237 sczyep = Wiesb 244 (plantale
sstiep) aid.: ně. štúp.
= vorus 433 ssczep
„clauda monstra“
(A : B wsczep)
-ščepa v. próščěpa
3l&peldnie u zcepenénie
3¢épnicé {. = plantale 619 sczyepnyczye
(В : Styepnicze ACG): Vele&. (sstiep-
nicze) — Wiesb. 245 (stiepniczie) aid.
Scépované adj. plur.: (poma) plantina
700 sczyepowana (jablka» (B : A stye-
„owana) = stiepowana RVodi. 50 I
ata. Séépovali v. ščěpovaná
ščěstie nt.:: fortuna 34 ssczcstie (vym
boZstvie) atd.; mé. štěstí.
Ééet m. — yberus 266 ssczet AB = Fy-
siol. 409 mg. (cZczct) = Nn 64"b sczet
— stret Žid. kvak. vkp. 232 (mylně).
Popis plaka toho v. ve Fysiol. 409. Svovn.
štět XIII? Hebv gl. vyd. Griinu,
Vésin. C. akad. II, 349.
Séetaf m. — setator 2615 ssczetarz (vým
krosnét) = sstietkarz Veleś. aid.
ścetina f. — seta 473 Sczietyna (A : scze-
tyna B) — Boh. 193 sczetyna (var.
sczeczina dial.) — Vele&. sstietyna aid.
Scetka f. — Setula 2663 ssczetka (rým
smecka); koniext barvier, valchaf,
Scetka, postiihac, vinotepec afd.
= seta Boh. 940 sczyetka (var. czetka,
styetka); koniex! holič, štětka, střihač,
hřeben..
Srovn. ščetky.
ščelkář v. ščetať
— ščín.
467
ščetky pl. f. = setilium 906 ssczetki AB
(rým lišky) „boleti“ = sstietki Veles.
(stilum, omylem) = Rostl. Drk. 180%
(setulium) aid. (Zlý: štětky říkají ně-
hde laké kutátküm, Clavaria, houbč,
která opravdu vypadá jako veľmi hrubá
štětka; svovn. Čas. čsl. houbaťú, I, 26.)
Séetla f. = fele 458 ssczetla ,,clauda
monstra".
SCetnicé f. = Pleiades 200 sczyetnyczye
(B, tisk sczeytnyczye omylem: A Sczet-
nycze); si£. bible Stétky; mynd vykld-
dáno dštětky, ježto prý hlásily déšť;
název podie dvuhého lat. jména virgi-
liae, spojováno s virga.
ščetník m. = scepa 835 ssczetnik ,,ignota
herba".
ščěvík m. — locustum 772 sczyewyk
(B: ssczevik A, styewyk G) -: Boh.
324 (sczewyk, var. sczeyewyk omylem)
| = sstiewik Veles. aid. Biblického pù-
vodu, zakládá se ma meporozumënt
| v eog. ,,locusta — kobylka''; a£. šťovík,
pol. szczawik, hojné v vostl. - . acedula
Mam. A 14", Slov. A 8 atd.
ščíčé nt. = lucio 398 ssczicze = Veleš.
czitijcze (místo štíče omylem, neporoz-
uměl již slovu) atd. „„piscis“.
ščidlák m. — loripes 320 ssczidlak (AB
sstydlak G) := Wiesb. 120 (locupes
omylem) — Nom. 67'a atd. ,,monstrosi
homines''; Georges ,,oripes = schlapp-
fiissig, schleppfüssig‘; srovn. pol.
szczudlo = dřevěná noha. Asi = kdo
za sebou nohu vleče Srovn. o štidla
vyklad Prusiküv v Kroku VI.
-ščie v. príščie, oteščie, vý-, zá-
-ščiep v. oščiep
-Sčiepanie v. vyščiepanie
ščihla f. — cuspa 2229 ssczihla (kontext
raditel, pohd{ad)lief, osnitel, ślihla,
lazyka, träkak, hnojnik..).
Ska f. — luceus 380 ssczyka AB (rym
hofénka) aid.; nc. Štika.
ščíl m. = seto 590 ssczil ,,vermis''.
ščilec v ščílek
ščílek m. = brola 2132 ssczilek (rym
poliček; A :B sczylecz) sstilek
Mam. A 177 = sstilek Veles.; né. Stulec,
pol. szczudłek, v. ščelčok
ščin m. = electrum 94 sczin (A:B
ssczyn, G czyn); sym šín. V Boh. 152
cyn. Sroyn. SCintánek.
