464
Cásl domu; Jgm. „příční dřevo, kteréž
dvě neb více dřev jiných dohromady
váže“ us.
svléci v. svlečenie
svlečenie nt. = exucio 1555 swleczenie
(rým oblüpenie) aid.
svoboda 1. = libertas 2264 ssvoboda
(A : swowoda Trial.) ad.
svódniík m. — conductor 1166 Svodnyk
atd.; né. svüdntk.
svéj pron. poss. — sua 1759 sva atd
svolánie nt. — convocamen 2287
Janie (rým obóżenie) aid.
SVO-
svolati v. svolanie |
svornik m. — alnia 1960 svornik (konizxt
svornik, febtina, htada, laf..) , de
domo“.
svrab m. = prurigo 1683 swrab atd.
pruritus Boh. 445 swrab (var. swar
omylem) atd.
svráskal m. — complista 336 Swraskal
(А: В swraskaly) = wraskal RVodn.
„monstrosi homines''.
svrdshaly v. svräskal
svra&cenina Í. — rictus 1374 sswrasscze-
nina (A : B swaczenyna; rÿm zarpuce- |
swrasstienina Veleś. ald.
svrašť- v. svrašč-
svrbéti vb. impf. - : scalpescit (corpus)
Astron. 560 gł swrby ald.
soréala « cvréala
svrček m. = cicada 579 swrczek (rým
střěček) — Boh. 214 = Wiesb. 809 au.
Né. cvréek, slc. svréok.
svrchovánie nt. — perfeccio J 580 swrcho-
vanie (rým skonánie) atď.
- : eguipollencia Vokab. 201 Swrcho-
wanye ,,de loyca/'.
: Urania Vokab. 371 swrchowanye
z nebes ,de medicina" -- neumély
překlad jména jedné musy
(svrchovanf adj. z part.' (forma) periecta
Vokab. 86 swrchowana ,de gramma-
tica".
nina)
swrchovati v. svrchovánie, -any
surnach v. $avrnoch
syc m. — nocticorax 222 sicz (A: ssycz B)
= Bob. 110 = Fysiol. 491 mg. = saycz
Lact.nn IVYb aid; mé. sÿèek, vulg.
sejček.
sýkora f. = parix 234 sycora (A :Ssykorr
BG) — Boh. 110 atd., né. vulg. sejkora,
svle&enie — syrnv hlisé.
polsky sikora;
= paricem Fysiol. 567 marg. sykora.
syn m. — filius 1741 syn — Boh. 506
ald. Svovn. zlosyn.
boží syn v. boží.
synáček m. — filiolus 1762 synaczek
(rým sirotek) AB atd.
synovec m. = filiaster 1753 sinovecz AB
= Boh. 515 — Wiesb. 582 — Lact.
ald. Svovn. syn.
Syp- v. t. äip-
sypeń m. — cadus 2038 sipen AB =
sýpen neb kořec Veleś. aid. Srovn.
dno sypnye XIV? Inv. Btevn. 305.
Svovn. koiec.
sypicé f. — aquilina Boh. 753 sypyczye
(O:sypicze ET); Rontext hokyné, lotr,
Sypicé, padüch, násilník, tékaéka..;
Huitka Sipice?
sypka v. osypka
SsyY m. — caseus 48! sir — Boh. 164 —
Rstl. Drk. 189* — sayr Lact. D VII"b
ald., mě. sýr, vg. sejr.
sýřeň m. — sinum 469 sirzen AB — Nn
70"b = syrzenie Veleš, (omylem) ald.
Konlext raleziva, smetana, sýřenie,
sýřen, řemen, tučnost Svovn. sic.
,Syreñ je to mäkkô, z kyslého svare-
ného mlieka, z čoho bude tvaróh, tedy
hlavnia živiaca látka z mlieka“ XKt.
VII, 380b.
syFenie nt. =: sapa 469 Sirzenie ABD =
Veled. sytzenie (možno, Ze jen omylem
tisku) atd. Jg.: „roléko sražené, z ně-
hožto sýr se dělá“.
= sinum v. sýřen.
syfiśce nt. — coagula 492 sirzisscze (A:
syrzysczye B, syrzisstie G), kontext běl,
šál, syřišče, jelitce, kapalic&, obálka;
— Boh. 168 — Wiesb. 768 (sirzisstie).
— Nn 70"b aid. Vyznam nejistý: snad
= syřidlo, snad = čtvrtý žaludek sko-
|o tv. syřiště v. syřišče
| sýřiti v. sýřenie
syvkněj v. sickněj
syrník m. = artocaseus 1805 syrnik AB
(rym perník) = Boh. 296 = Zid. rkp.
(sernik, omylem); Jg. s. v.; podle Du
Cange chléb se sýrem a s vejci svařený.
syrn(xy hl»íšč m. = camicia 597 sirnysscz
AB (rým hlí$é) ,,vermes'; mejspise
klaretovská zkrácenina m. syrný hlíšč.
Srovn. syrný (črv)
