444
vlasky sléz: archangelica 799 slez wlas-
ky B proti melvu; A správně jenom
Sslez) = Boh. 347 wlasky slez =
Rstl. Drk. 497V, 178"b aftd., hojne v rosil.
slezena v. slezeno
slezeno nt. == splen 1294 slezeno (A : B
slezena) — Boh. 439 (slezeno EO var.
slezena F) — Wiesb. 476 — splen slove
slezeno Lék. B 193" aid.
slezin- v. slezen-
slezna f. — splenica 1332 slezna (rým
coxira); mezi jmény žil: hýždicé, lýt-
kona, slezna, týlnčnka atd. Srovn. lé:
sliz(k)a.
slezenie nt. — cubacio 1600 slezenye (rým
pojiSéenie). V tishw slevenye omwylem.
(Zlý: jinak sleZenie =- né. slehnuti,
porod: AvchC. X1, 262 (1450), V3ehra,
Kn. dev. ed. fiv. 142, 212; Abv. z Gyn-
levy. Kyrop. ed. Rozum 7, 36.)
sleïëti v. slezénie
slib v. sliby
slibovnik m. — promissor 1260 slibownik
(ryin vzbohadlnik) aid.
sliby pl. m. — vota 1366 slybi aid.
(nożno, Ze se mini plur. t. sliby řeholní).
slituec v. nesliénec
sliénost v. neslićnost
słidnik v. slédnik
slina f. — saliva 1280 slyna (vym žido-
vina) Boh. 422 Wiesb. 449
Mam. A 35F = Veleś. ala. V. i. zlina.
-słipanie v. zaslipanie
[slitovánie nt. — compassio Vokab. 112
Slytowanye: v Klaretovi 1419 pro me-
rum litovânie v. t. (ale vkp. B má téz
slitowanie).
slíva f. prinus 661 slyua (sk slywa
omylem) ABCG : Boh. 250 = Slov. A
10 atd. (mínt se strom, myní prunus
padus /2); srovn. pruna slywy Rostl.
Drk. 182" atd.
— prinella v. slivy.
-slivnik v. podslivnik
slivy pl. f. prinella Boh. 270 slywy
(16% v rkp. G; Klaretův lext však nemá)
Wiesb. 295 Vele$. (prinellum) -
slywa brunella Rstl. Drk. 178"b al.
(: ovoce).
sliz v. osliz
sliza v. slizka
sléz vlasky — slovoétenovany
slizka f. splenetica 1712 slyzka (В:
»ym nadyzka; A sliza) ,,.languor''; kon-
text chvistallka, sralka, slizka, scavka,
povláčka; sliz- A splen-etica, svovm.
slezeno. slocha ». šilhota
slok v. flok
| slon m. = elephas 513 slon (rým komoń)
= Boh. 196 = Lact. na VIIVb (ele-
phantus) aid.
sloncek m. — elephantus 529 Slcm:zek
(pro metrum __J) : - Boh. 197 slonek
(snad jenom omył m. sloncek) ald.
sléneh v. sloncek
| slonovÿ: slonovÿ zub v. zub.
-slov v. vyšeslov
slova v. slovo
Slovák ©. Slovčnín
"slovce nt. — iota 2346 ssowcze AB
(rým kostnicč, správnou opravu
'slovce' navrhl 332 Mencik) „de eccle-
sia‘; kontext slovce, žaltář, biblé ald.
Biblichého puvodu, z mammotr.
slovéan v. slovoctan
Slovénin n. — Sclavus 941 Slovyenyn
(\:B SSlowenyd; Trial. Zlowenij
Sclavus Sklafe, Wynd) slowak Ve-
leś. aid.
== Sclavos 17 sslowyenyny.
-slovie v. záslovie
slovná v. slovný
(slovna f. = terminus Vokab. 192 slowna,
zaniklo.
[slovný adj. = (nomen) verbale Vokab
50 slowne ,,de grammatica''.
Svovn. ptíslovny, skladoslovny a slavny.
slovo nt. = verbum (= иё. sloveso)
Vokab. 79 slowo ,,de grammatica““.
= verba 1361 slova aid.
— fallacia Vokab. 216
v Klem.; v. bzn. R t. v).
— diccio Vokab. 25 slowo ,,de gram-
matica“.
= litera Boh. 948 slowo —: Klareł za to
čtena.
slovočtan m. — grammaticus 1089 slovo-
cztan AB (rym ucnan).
sl;voictena. f. — grammatica 1614 slovo-
cztena AB (vym čtena) — Vokab. 14
(var. slowcztena) „de grammatica"'.
slovoëlenovänie v. slovoctenovany
Tslovoctenovany ^ adj. grammaticalis
Vokab. 136 slowocztenowany (za lo kl.
slowocztenowanye) ,.de grammatica".
ne
slowo (jen
