rychtářstvo --- sábě 435
“rvchtářstvo nt. : iudicatoria 465 rvch-
tarzstvo atd. IKlaret za to rychta.
ryk m. — ega 1035 rik AB (rým muče-
dlnik) — Veleś. (egar- эп. ega) si
jenom vložka pro rým, ega — eia!
rykel m.? — epur 1968 rikel AB; kontext
prkno, týn, pec, rykel, mřiežč, prsk,
oblúk... (Zlý: srovn, komín vázati
a ryklovati Win/. Oby. I, 405.)
irykm m. — ricmus Vokab. 159 rykm
atd. Z latinského.
rýl m. = fossorium 2510 ryl = Boh 809
= Veled. ald.
vymáček v. ¥vacek
= ricmisator 1069 Rymnik;
za to mě. rýmovník.
Rýn m. — Renus 358 ryo ABG a/d.;
z něm. Rin — Rhein.
rynéf m. — verna 972 rynerz ABG —
Boh. 380 — Veleš. a/d., ze stýhn. ren-
ner — cursor.
ryneś? — parda 1949 ríness; mezi jmény
látek a żalu: pavlać, opatek, ryneś,
pavlaka, vieko, Plaské... Georges parda
— der wcibliche Panther.
ryak m. = agor (z dy00d> 2105 rynk
(B: v A nent, není tedy jisto, bylo-li v ori-
gindle) atd. Z němčiny.
rynsaf v. rinsaf
ryś m. — panter 520 riss (AG: irs Trial.,
špatně) =— Boh. 201 ata.
"
rýmník m.
. vys v. říf
rysec m. — linx 512 rizezc (AB: ryssec E)
— Boh. 203 (var. ryzecz F) — Mam. A
97v (ryzecz) aid; zdá se, že v orig. bylo
m. rysec napsáno omylem ryzec a jenom
nedokonale opraveno.
rysnik m. — lincisius 456 Rziznik ,,clau-
da monstra"*; nejisto, podłe linx—linci-
sius asż rysnik, ałe podle -cisius bylo
by možné i Yíznik.
ryšec v. Yysec
-vysenstvie v. náryBenstvie
ryti v. vytie
rytie nt. — sculptura 2639 rytie — Lact.
atd., nyni rytí.
rytier m. :. miles 972 rytierz (rým rynéř)
== Boh. 380 (var. ryczyer dial.) aid.
— militus 2123 rytierz AB (mini se fi-
gurka v sachu, nyní jezdec, koníček).
rytiefévic m. —.militides 1771 rytyer-
zyewycz (B: À rytierzovicz; rym krá-
levic).
vyliefov- v. L. rytiefév-
rytiefovnu f. — militissa 975 rityerzovna.
rytierstvo nt. — milicia 985 rytierzstvo
(rým panstvo) ald.
-vylna 1. télorytna
rytovník m. == seulptor 2545 Ritownik
- UMêlé,
rytstvo nt. sculptoria 1639 ritstvo AB
(rým maléřstvo), verš ten níže omylem
opakován (po v. 1643), lam pak písař
napsal zritstvo omylem.
ryval v. rval
ryvola f. = nectar 1843 ryvola AB =
Boh. 656 — Vele&. Lact. (vinum
pigmentatum) nid. též pol. rywula,
nëm. Rivola ,,od 14. do 17. wieku
nazwa ,,wina slodkiego", z Rivoglio''
Bruckner, Slown. etym. 473.
ryzci pl. m. — risor 907 rizczi (A: G ryzec
opravou) ,,boleti"; plur. ryzci pro
metrum 4___; nynt agaricus: ,,pokoleni
hub od ryzí barvy nazvaných, pol.
rydz, slov. rydza“ Jg. (Zty: obycejné
Lactarius, vig. Lactarius deliciosus.>
ryzec о. Yyzci
vyżec v. i. Yysec
ryzla m. — ligurius 151 rizla AB „lapis“
Správně lyncurius (2vyxovdorov) „der
Luchsstein, ein harter, durchsichtiger
Stein von rotgelber Farbe'' Georges.
rýž- v. t. Yyz
rýžč f. — riso (B : ryzo A) 874 rizye ABG
„Tradices in apoteca’ = Boh. 352 (risio;
var. risy) — Veleš. (risio) — Rostl. Drk.
1827" (risonem) — rayzie Rstl. P 40
(risium) a/d., hojne b vostl.; Jg. reyże,
nynt rÿze Z némeiny.
-r:a y. drakorza
vzě v. rez
rzeczo- v. Yezo-
-vzek v hadorzek
vzlvena v. vténa
-ržice v. súržicé
S praep. = cum Astronom. 564 gl. s (ko-
fenim) aid. V. 1. 2.
s v. letos, zimus
sábé f. — sicca 2153 sabie AB :: Boh.
765 (var. sapye) = zabie VeleS (siccia,
omylem) atd. později sápě; ze střit. sapa,
sappa = instrumentum rusticum, ligo
Jgm., Mtz.; sica = dýka.
