432
rozum m. — intellectus 1344 rozum
Boh. 412 = Wiesb. 425 ald.
Srovn. prorozum.
(rozumatedlná adj. = racionalis Vokab.
121 rozumatedlna (var. rosumdlna
chybně) „de grammatica'“, neumělé.
= intellectiva Vokab. 316 rozumate-
dina ,,de phisica “, weumdZlé.
[rozuménie nt. ~. racionacio Vokab. 170
rozumienie (je jenom v Klesn.; snad cizt
pitdavek).
rozuměli v. yozuménie
Lrozumnost f. = intelligencia Vokab. 395
rozumnost ,,de ethica'' a/d.
[rozumoduch m.:
326 rozumoduch ,,de thelologia'’, итё-
lé, zaniklo.
rozvadcé m. = sequester 2227 rozwad-
czye (B: Rosuadcze A) Veleš.
(vzvadce Jg; odtud pak Čel. Dod.
opravil vzvodce, lak přejal Kt. atd.
všechno omylem.
rozvázanie nt. = vincula 2415 rozväzu
nie (rým vzeščie) „de festis‘‘; nejspise
se míní sválek sv. Petra z okovů vy-
prošténí, 7. srpna.
rozvdzali v. Yozvázanie
rozvoda f. — scisma 1424 rozvoda AB =
Veles.; neobrainé pÿelozeno.
vozvohlas v. rovnohlas
rozvora f. — longale 2173 Rozvora AB —
Boh. 778 = Wiesb. 1060 ald. , jest
u vozu dřevo dlouhé pod vozem od
přední nápravy k zadní jdoucí a tak
předek a zadek vozu spojující“ Jg. Ki.
vozzamySlované v. zamyslované
rozzélenie nt. — lamentacio 1570 roz-
zelenye AB (rym plakánie) Wiesb.
86 ald.
rozzëhlti v. rozžčlenie
róžďka f.— ulmus 652 ruozdka (A.C
rozka) ,,plantae speciales‘“; preklad ne-
přesný; varianta rozka může byli ićż
rózka = rózha, srovn. mozh — mozk.
Yózé f. = rosa 713 rozie = Boh. 323
rvosye (var. ruoze dial.).
V Klavetowi s tím sbojeno vlaská orto-
rosa (v. vlaská) a campora polska.
odtud pak Veles. vlaská róZe ortorosa,
RVodü. 427, 37 IF ortosa vlaská ruoZe
old. Z lat.
-rožec v. jednorožec, kozorožec :
intelligencia Vokab. |
rozum — rudu
rožeň m. — veru 2021 rozen = Boh. 689
= Wiesb. 937 ald. voZla v. rozla
róznik m. — rosar 668 roznyk (B: ruoz-
nik A) ,,plantae speciales”.
fpan m. = mugilus 411 rzpan AB ,,pis-
cis!’ Georges ,,mugilis = ein Mcer-
fisch, Meeralant''.
-pucenia v. zarpucenia
rpyle f.}? — argula 184 rpyle AB (vým
okolek) = Nn 70Ya; konlext dus, tties-
kanie, okolek, ropüch, rpyle, piáslo,
htmet..
riéna f. — labira 1321 rtyena (A : rztrena
B onrylesn) asi Zila ke rtum.
vluc v. rtuť
xtut m. — argentum vivum 98 rtut (AB:
rttuth G) — Boh. 154 rtut (var. rtucz
dial., ctrut omylem) — Vele&. (vmmar-
tum, chybné luštění zkratky vivum ar-
gentum) = RVodn. 35Y a = Rstl. Drk.
177У = Lact. mm III'b a/d. Z lat.
xty Du. m. — labia 1282 rty — Boh. 119
— Wiesb. 446 ald.
rub m. vestis 1855 rub. AB aid.
vestimenta Boh. 547 ruby — Wiesb.
621 aid.; Klavet: rücho.
rub v. srub
rubáš m. = simpleridon 1878 Rubass AB
Boh. 569 — Wiesb. 635 — Veleš.
(Jg. ruvač mylně) = Mam. A. 35" atd,
-vúbek v. úrubek
rúbenie nt. — ruellum 1821 rubenie AB
: Boh. 537 (gruellum) = Veleš. (rul-
lum) Wiesh. 614 — Nn 65'b ald.
Jg. — roubenina, die Grütze.
ubi 7. otrubi
rübik m. — arda 627 rubik ABCD =
Velcś. (alda) — raubik Lact.Q V”Vb atd
ruby v rub
-uč v. jednoruč, obruč, zruč
-vučec v. bezručec
-Yucenie v. poruéenie
ruéi adj. = velox 1257 ruczy ald.
rúčí pes v. pes
-yulie v. nárucie
iruéniík m. — calix Boh. 901 rucznyk (var.
kelich dial); Klavet kalich.
Srovn. poručník a ubrusec.
-yucovali v. obručovati
rud m. — minium 155 Rud. ABTrial.
| ruda f. — minera 87 ruda ABCG = Boh.
152 == Wiesb. 744 afd.
= gleba v. hráda.
