piilnutie - -
pfilnutie nt. = fiscarium 2682 przilnvtie
(rym zpáte), při výrazech pláčníckých —
Boh. 959 (var. przylnuczye dial., przy-
nultye omylem) ald.
priloženie nt. apposicio Vokab. 143
przylozenyc ,de grammatica".
transsumpcjo Vokab. 180 przyloze-
nyc „de rethorica" (saed jenom m.
priloženie omylem).
priložili v. priloženie
příměř- v. přímiř-
přiměn- v přimien-
přím“* m. — pellicies 1699 przimiet (A:
przymet B) Wiesb. 1288 : : Veleś.
' (przimet) .aid.
pYimetnik m. — polidmarius 837 przimet- |
nik AB (v A piwodni przimietnik opra-
veno na przimetnik; rým jelenik)
Rstl. Drk. 180'b (polibinarius) a!d.;
hojné v vosll.; wyni senecio, carduus
Jg. Kt.
(pFimienénie nt. . transmutacio Vokab.
309 przymenyenyc ,,de phisica"; snad
misto pióménénie?
primilostie nt. = dispensacio 2299 przi-
milostie (rym vézenie).
prímifie nt. = inducie 2292 przimyerzie
(rym stavenie) = Boh. 909 przymyer-
zye (var. przymyrz E, pałrnt nedo-
psáno): pův. lext měl asi ještě primitie;
nynl (a ji£ sic.) příměří.
primluva {. — infamia 2276 przimluva;
AB (var. omluwa Trial.) ald. (= affa-
tus Veleš.).
= contumelia 1432 przymluva AB =
Veleš. atd.
fpřímračie v. přímrazie
pfimrazie nt. = bruma 182 przymrazie
(A: B. przymraczye omylem) — Nn
70Ya atd. Georges: bruma — Winter-
sonnenwende, \Winterkälte. Sem 1$ |
xálezi przimotase bruma. VeleS. (patyny
omyl m. pirimrazie), coż Hanka, Kl.
aid. ćili primotaśe.
prtmotase v. pfimrazie
prinahost f. = penuria 1461 przinahost
(rým nesliènost).
pfinositel m. — apportator 2225 przino-
sitel (rým odnositel).
prinoza f. = fixurale 2162 przinoza AB
Veleś. — Mam. A 22“ atd.; Jg. „nůž
větší, kuchyňský.. Hanka lcgit pri-
noža .
přírozena 413
přínoža v. přínoza
prinuzka f. = coactum 2455 przínuzka,
umělé,
přípas v. přípasie
1. pripasie m. = compastor 2529 przipasse
Veleś. (compasco, omylem, przipasie)
ald. Kl. čle ptipase а přípas; vykládá
(Hus I, 422): „pakli stado prijme (pas-
týř), by měl 10 piipasi. .' jako namś-
stek, nimi se ovšem pastucha, pomoc-
ník pastýřův.
2. pripasie n. = supparus 1887 przipassie;
(^ : B zprzyepazye omylem; vym škor-
né) = Boh. 571 przypassye (var. kar-
nal dial.) — supercus przypazye Wiesb.
627 (omylem) supara RVodň. 70%
prspase (omylem); Ronlext mézec, je-
helnik, ostéha, pripasi, Sev.., tedy 2á-
stěrka nebo pod. přípaše v. přípasie
připažie v. pripasie
pfíplodek m. — soboles 1761 Prziplodek
AB aid.
pripovëd f. = indicium (iudicium?) 2283
przypowyed (B:A nemá), rým pro-
powyed ald.
přírod m. = sexus 1776 przirod AB
(rym narod) - Veleš. = RVodň. 74 IY
(: soboles) atd.
příroda €. — natura 35 Prziroda ACTrial.
ald. Srown. pfiropozna, ptíroznáma.
přírodek m. = auga 1741 przirodel AB
(rym brachek) — soboles Veleš. (m.
piiplodek?) aid.
přívodie v. přirozený
přivodili v. přirozenie, přirozený
prirodnÿ adj. — nativum 2323 przirodne
AB ald.
příropoc- v. přiropoz-
(příropozna f. — phizonomia Vokab.
347 przyropoczna (możno, że nějaká
chybe. opisu, srovn. pliroznama). Tvo-
ření neumělé.
[pFirovnänie nt. = comparacio Vokab.
30 przyrownanye „de grammatica“
ald., ní. přirovnání.
[prirovnatedlnó adj. pl.
(adverbia) Vokab. 113
tedlna ,,de grammatica".
piirovnati v. pfirovnánie
privosecno v. nadpfirozena, prirozeny
Lpfirozena i. - phisica Vokab. 303
przyrozena (Klaret 1620 — 1630 nemá,
asi sckází).
comparativa
przyrowna-
